Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Kultovní auta ČSSR

Zdroj:  www.kultovniauta.cz

DACIA 1310

 

Technické údaje
Motor: řadový, kapalinou chlazený čtyřválec OHV o obsahu 1289 cm³
Max. rychlost: 122 km/h, 138 km/h
Spotřeba: 8-9 litrů na 100 km
Výkon: 40 kW/54 k a 46 kW/62 k – podle typu motoru
Hmotnost: pohotovostní – 920 kg
Rozměry: délka 4348 mm, šířka – 1636 mm, výška 1434 mm, rozvor – 2441 mm



DACIA z Dácie

Socialismus nebyl rozvoji motorizace příliš nakloněn. Nejjednodušším způsobem ny výrobu automobilu byla koupě licence. Poláci je kupovali od Italů, Rumuni od Francouzů. Dacia byla totiž licenční Renault.

Následující události se odehrály v 80. letech. V centru Londýna se často objevoval černý čtyřdveřový automobil s diplomatickou „espézetkou“. Vždy zastavil u supermarketu a pokaždé z něj vystoupilo několik smutných pánů v tmavých oblecích. Vešli do supermarketu a vždycky si koupili jen psí konzervy. Smutní pánové byly pracovníky rumunské ambasády a jejich jediným úkolem bylo kupovat jídlo pro psa. A ne ledajakého – byly to totiž pro psího miláčka velkého vůdce Rumunska – Nicolase Ceausesca.. Automobilem, kterým jezdili diplomaté, byla Dacia 1310, která byla pro britský trh vyráběna s lepší výbavou a pravostranným řízením pod označením Dacia Denem. Tyto vozy zůstaly ve vozovém parku rumunské ambasády v Londýně až do poloviny 90. let.

Projekt 117
Před třicetu lety, v roce 1965, začali konstruktéři firmy Renault pracovat na „Projektu 117“. Kromě toho měl být perfektní: Šlo o nový model vozu, který měl vyplnit mezeru mezi malým Renaultem 8 a velkým hatchbackem Renaultem 16. Kromě toho měl být perfektní: měl mít malou spotřebu, malý motor, pohon na přední nápravu a neměl být technicky příliš náročný, aby ho mohly vyrábět továrny kdekoli na světě. Navíc měl být prostorný, s velkým kufrem, a podvozek se měl dát kombinovat s různými typy karoserií. Ke všemu měl být určen jak na vývoz, tak pro Francouze… Konstruktéři stáli skutečně před nelehkým úkolem.

Jeden z prototypů „Projektu 117“ svými liniemi připomínal pozdější Renault 12 s jedním rozdílem – na přední masce měl tři světlomety, jeden vlevo a dva vpravo (z pohledu řidiče). Byl to sice originální nápad, ale marketingoví specialisté o něm silně pochybovali. Chtěli, aby se vůz dobře prodával kdekoli na světě. Nakonec tedy projektanti od tohoto asymetrického řešení upustili a na pařížském autosalonu v roce 1969 představila automobilka model Renault 12 s dvěma obdélníkovými světlomety.

Také karoserie byla atypická: linie přední části vozu se svažovaly dopředu, linie zavazadlového prostoru zase dolů dozadu a linie střechy byla vedena tak, aby se její nejvyšší bod nacházel nad zadními sedadly. Toto řešení mělo zajisti všem cestujícím dostatečné pohodlí. Motor byl umístěn před předními koly. Byl to motor z předních modelů – Renaulta 8 a 10, jen jeho obsah byl zvýšen na 1289cm³.

Plusy a minusy
Motožurnalisté chválili „dvanáctku“ především za prostorný a pohodlný interiér a malou spotřebu. Za její minusy považovali těžkopádné řízení a tuhou ruční brzdu. Karoserie nebyla navíc dostatečně antikorozně ošetřena, takže ve výsledku se při srovnání s jinými automobily téže třídy „dvanáctka“ příliš nevyznamenala. Ale i přes tyto své záporné vlastnosti si našla odběratele mimo jiné i v Austrálii, ve Španělsku nebo v Turecku.

Rumunská kopie
Přibližně ve stejné době, kdy byl Renault 12 uveden do výroby, v roce 1969, byla v rumunské
Colibasi u Pitěšti zahájena licenční sériová výroba Dacie 1300, která byla přesnou kopií Renaultu 12TL. Licence byla zakoupena na jeho bohatší verzi, která měla dělená přední sedadla, jež bylo možno rozložit, loketní opěrky, osvětlení zavazadlového prostoru a uzavřeného úložného prostou v palubní desce a vyhřívání zadního okna. Kromě standardní verze z továrny vyjel také model 1301 Lux Super, určený významným státním funkcionářům. Jeho „luxus“ spočíval v tom, že měl sériově montované rádio a dvě zpětná zrcátka.

První exempláře licenčních Dacií 1300 byly montovány z dílů dovezených z Francie. Do Pitěšti putovaly mimo jiné tlumiče, polonápravy, svislé čepy kol, některé části rozvodového ústrojí, součástky k zapalování, a dokonce i světlomety.

Postupem času se však stále více dílů vyrábělo v Rumunsku. Důsledkem toho ovšem bylo, že Dacia 1300 byla čím dál poruchovější a zkrátila se i doba její použitelnost.

V roce 1979 licenční smlouva mezi Renaultem a Dacií vypršela. Rumunská automobilka už nemohla dál vyrábět automobily s označením Dacie 1300. Proto změnila označení modelu na Dacia 1310 a nový model podrobila facelitu – došlo ke změně světlometů (dva hranaté byly nahrazeny čtyřmi kulatými), přední maska se začala vyrábět z plastu a dostala podobu černé mřížky, vzadu se objevil černý spoiler a také se zvětšila zadní světla. Po všech těchto změnách začala Dacia 1310 vypadat jako Renault 12 určený pro severoamerický trh. Pokud jde o změny technického rázu, tak byl zvětšen průměr kotouče spojky, do vozu se začaly montovat dvouobvodové brzy s kontrolkou hladiny brzdové kapaliny a změnilo se i pouzdro vzduchového filtru.

V jedné publikaci věnované dacii se objevil zajímavý test srovnávající tří automobily stejného typu: Renault 12TL z počátku 70. let, Dacii 1300 a Dacii 1310. Z těchto tří vyšla vítězně „dvanáctka“. Na druhém místě skončila Dacia 1300 a Dacia 1310 na místě posledním. Ukázalo se, že má nejpomalejší zrychlení, že jí ze všech tří aut trvá překonání hranice 1 km a má nejnižší maximální rychlost. Přestože nepatřila k nejlepším automobilům, Rumuni se ji v 80. letech pokoušeli vyvážet na Západ. Pro Velkou Británii vytvořili dokonce speciální verzi s pravostranným řízením, kterou nazvali Dacia Denem. S valným úspěchem se však nesetkali, Britové byly velmi nároční motoristé. Automobilu se vysmívali a považovali ho za nemoderní vykopávku. Prodalo se tam jen několik málo exemplářů.

Dacia jako „dělník“
Dacia se vyráběla v několika modifikacích. Kromě verze kombi z počátku 80. let se v NDR začal vyrábět pick-ap, který vycházel z modelu 1300. Rozvor náprav byl o 20 cm prodloužen, za kabinu se namontovaly snímatelné zadní sloupky, k nimž se daly připevnit boční stěny, čímž vznikl ohraničený ložný prostor. Nebyl to tak úplně originální nápad, v Colibasi se už tou dobou vyráběla jistá verze pick-upu nazvaná ARO 10.1 pick-up nebo Dacia 1304.

Dacia jako závodní automobil
Rumunští závodníci poprvé usedli do Dacie 1300 na automobilových závodech v Portugaslku v březnu roku 1985 a – kupodivu – neskončili na nich vůbec špatně. Tým Dacie, který jek se třemi vozy, získal tři první místa ve třídě do 1300 cm³. V celkové klasifikaci skončily Dacie na 18, 19 a 23 místě. Nejlepším týmem byla dvojice Stefan Vasiliu a Ovidiu Scobai.

Model 1310 se takřka v nezměněné podobě vyráběl přes 10 let. Tedy pokud jde o podvozek – na karoserii přece jen k nějakým změnám došlo. V roce 1984 se na světlo světa dostala verze MSL s typickou, vizuálně těžkou maskou chladiče z černého plastu. Ta byla ještě opticky zvětšena pročerněním části karoserie za ní a černým plastovým spoilerem pod nárazníkem. Podobné úpravy se týkaly i zadní masky vozu. Šlo tedy o jakýsi „omlazující“ facelift, který si získal řadu příznivců.

Ve skutečnosti byly však i všechny další modernizace Dacie 1310, a to především karoserie, pouze kosmetického rázu. Měly hlavně zakamuflovat, že karoserie, pocházející z druhé poloviny 60. let, už není žádný hit. Teprve koncem 80. let došlo na tomto modelu k zásadnějším technickým změnám. Dacia dostala nový větší motor o obsahu 1400 cm³ z Renaultu 9. Tento model Dacie získal označení 1410.

V roce 1986 vytvořili konstruktéři z Dacie dvoudveřové sportovní kupé, které označili stejně jako čtyřdveřový sedan – 1410. Jeho karoserie byla zkrácena o 201 mm, světlá výška vozu se z 200 mm snížila na 132 mm. Dacia 1410 kupé byla poháněna tuningovaným motorem o obsahu 1397 cm³, stupeň komprese se z původních 8,5 zvýšil na 9,8. Byly  také zvětšeny průměry sacích a výfukových ventilů. Karoserie byla ospoilerovaná a do masky byly namontovány hranaté světlomety – jako v jejím francouzském předchůdci. Poslední roky výroby 1310 byly její labutí písní. Přestal o ni být zájem. V roce 2004 byla produkce Dacie 1310 ukončena – nesplňovala totiž požadavky kladené Evropskou unií. Nebyl to však konec spolupráce mezi Rumuny a Renaultem. Dnes se v rumunských automobilových závodech vyrábí Dacia Logan i další modely.