Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Gelový akumulátor

Gelový akumulátor

Akumulátor gelový je uzavřený a není schopen odvádět vzniklý plyn při nabíjení po dosažení plného nabití.. Pokud se v nabíjení pokračuje, nafoukne se a zdeformují se desky, v krajním případě obal akumulátoru exploduje. Proto nabíječka určená pro gelové akumulátory, musí být opatřena obvodem, který si při nabíjení akumulátor měří, a když zjistí, že je nabit, přepne nabíjecí napětí z těch nabíjecích skoro 15 V na tzv.udržovací napětí 13,8 V, které akumulátor už dále nenabíjí, neboť je v podstatě stejné, jako napětí nabitého akumulátoru, ale pouze ho udržuje ve stavu plného nabití a nahrazuje ztráty vzniklé samovybíjením. Akumulátor se z elektrofyzikálního principu nabíjí pouze tehdy, je-li nabíjen vyšším napětím, než má sám. Co se týče údajů na nabíječce či v dokumntaci, tak údaj, že nabíječka má např.nabíjecí napětí 14,4 - 14,7 V nemá žádnou výpovědní hodnotu, zda se jedná o nabíječku pro akumulátory s tekutým elektrolytem nebo tzv.gelové. Je to pouze technický údaj, stejný, jako že je na napájecí napětí 220 V nebo jaké má nabíječka rozměry apod. Gelový akumulátor musí být tedy nabíjen nabíječkou, která je pro nabíjení gelových akumulátorů určena, tzn, že má elektronicky hlídané napětí 13,8 V, po jehož dosažení se automaticky přepne na udržovací dobíjení. Takovou nabíječkou lze bez problémů nabíjet i normální akumulátory s tekutým elektrolytem, dokonce s výhodou automatického přepnutí na tzv.udržovací nabíjení. Zásada je, že slabší dobíječkou silnější akumulátor lze dobít dobře, pouze to trvá déle. Pomalejší dobíjení slabší dobíječkou je pro jakýkoliv akumulátoru šetrné a rozhodně mu neuškodí. Pokud je dobíječka opravdu hodně slabá, tzn.kolem 1/50-1/100 kapacity akumulátoru, může být připojena trvale jako udržovací, protože nabíjecí proud je tak slabý, že v podstatě pouze nahrazuje úbytek proudu samovybíjením, a nemá dostatek síly, aby akumulátor zahřál. Tuto funkci má z podstaty každá nabíječka na gelové akumulátory, která se přepne po nabití na zmíněných 13,8 V.

Nabíječky a nabíjení

Chlazení je základním problémem při nabíjení. Tento problém je řešen konstrukcí nabíječek, které jsou konstruovány přesně podle potřeb jednotlivývh typů akumulátorů.
Ideální nabíječkou je tzv. pulsní nabíječka, která dodává sice stejnosměrný proud, ale ne trvale (kontinuálně), ale v pulsech, tzn. v krátkých časových úsecích, mezi nimiž je pauza. Délka (správnější šířka) jednotlivých pulsů a prodlev mezi nimi je řízena většinou procesorem, podle stavu nabití akumulátoru a jeho momentální teplotě.
Tím, že stejnosměrný prou není dodáván chemické reakci spojitě, dochází k zajímavému jevu, že do akumulátoru lze dodat několikanásobně větší množství energie za stejnou dobu, než při spojité dodávce el. proudu. El. proud během jednoho pulsu lze dodávat mnohonásobně vyšší, než by bylo možno do akumulátoru dodat spojitě a krátká následná pauza zabezpečí, že se elektrolyt neohřeje tak, jak by se ohřál při souvislé dodávce stejnosměrného el. proudu. Výsledkem je že pulsní nabíječkou , aniž by došlo k jeho přehřátí a poškození. Navíc, pulsní nabíjení má pozitivní účinek na stabilizaci chemických sloučenin na olověných deskách a omezuje tzv. sulfatizaci, což je průvodní jev stárnutí baterie, vedoucí až ke konci její životnosti.
Některé pulsní nabíječky jsou vzhledem k tomu, že jsou už tak jako tak vybaveny procesorem (tedy řízeny interním počítačem) vybaveny tzv.testovacím programem, který si akumulátor po připojení proměří a zvolí nejvhodnější průběh (program) nabíjení.