Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Opel Olympia

Zdroj: www.auto.cz



Opel Olympia – Od olympiády k Rekordům

Těsně před berlínskou olympiádou v roce 1936 Opel s modelem Olympia, který měl jako první sériový vůz samonosnou karoserii. Vyráběl se i po válce, než jej nahradil typ Olympia Rekord. V roce 1967 dostal jméno Olympia upravený Kadett B.

Adam Opel (1837 – 1895) založil v roce 1862 v Rüsselsheimu, nedaleko od Frankfurtu nad Mohanem, továrnu na šicí stroje. Na nátlak svých pěti synů Karla, Wilhema, Heinricha, Friedricha a Ludwiga se v roce 1886 pustil do výroby jízdních kol a brzy potom i automobilů. Letos slaví Opel 110 let od zahájení jejich výroby a proto neuškodí, když se postupně podíváme do historie několika nejznámějších modelů značky Opel.

Tím prvním byl v roce 1899 vůz s krkolomným názvem Opel Patent-Motorwagen, Systém Lutzmaqnn. Jeho tvůrcem byl automobilový konstruktér Friedrich Lutzmann /1859-1930), který přišel i s celou svoji továrnou k Opel. V letech 1902 až 1907 vyráběl Opel v licenci francouzské vozy Darracq a pak už jen vlastní konstrukce. Přeskočme bohatou historii značky Opel a přejděme až do druhé třetiny minulého století, kde začíná příběh naší Olympie.

 
Reklama na olympiádu

Historie modelu Olympia začala v roce 1935. když na berlínský autosalon přišel Opel s vozem, který dostal jméno inspirované chystanými olympijskými hrami v Berlíně, které se měly stát nástrojem propagace nacistického Německa.

Olympia dostala na masku chladiče emblém s postavou diskobola. V rámci reklamní akce firmy Opel k nadcházející olympiádě byl jeden vůz přepraven vzducholodí z Friedrichshafenu do Rio de Jančára. Mimochodem, tehdy byl ve znaku firmy symbol vzducholodí.

Olympia se stala prvním německým automobilem se samonosnou celokovovou karosérií, vyráběným ve velkých sériích. Tato revoluční technologie přispěla k výraznému snížení hmotnosti vozu, vyžadovala však nové výrobní metody a materiály. Při výrobě Olympie byly použity nové typy ocelí, bylo zavedeno bodové svařování a postaveny nové výrobní linky. Novinkou byla například montáž motoru do karoserie zespodu. Celokovová konstrukce přinesla rovněž zvýšení tuhosti karoserie a bezpečnosti cestujících. Pokroková konstrukce vozu je nejlépe vidět na exempláři, u kterého byly některé panely karoserie nahrazeny plexisklem.

Vůz s karoserié dlouhou 3,93 m a rozvorem 2,37 m se dodával ve dvoudveřovém provedení s pevnou nebo odnímatelnou střechou a jeho cena byla stanovena na 2.500 říšských marek. Vcelku konvenční karoserie měla zajímavé začlenění světlometů do boků po stranách kapoty. Stejné řešení měly i některé další předválečné modely Opelu (Kadet, Admirál). Vůz měl nezávislé zavěšení předních kol a zadní nápravu odpruženou půleliptickými lostovými pery.

Jako pohonnou jednotku dostala Olympia pro začátek čtyřválec s rozvorem SV a objemem válců 1288 cm3. Jeho výkon 18 kW/24k postačoval k dosažení maximální rychlosti 95 km/h. Pohon zadních kol zprostředkovala třístipňová převodovka. V roce 1937 dostala Olympia (model OL38) silnější motor s objemem 1488 cm³ a modernějším rozvodem OHV. Výkon se zvýšil na 27 kW/37k a maximální rychlost na 112 km/h. Na karoserii došlo ke změně masky chladiče a zvětšení nárazníků, vůz dostal čtyřstupňovou převodovku. Za 2.950 ř. marek si mohli zákazníci koupit i čtyřdveřový model LV. Svojí robustností a nenáročností na údržbu si Olympia získala velkou oblibu a do roku 1940, kdy byla její výroba nahrazena vojenskými náklaďáky Opel Blitz, se vyrobilo v obou verzích přes 168 tisíc kusů.

Povstaň z popela…

Spojenecké bombardéry v roce 1944 prakticky zničily továrnu v Rüsselsheimu a náročná rekonstrukce trvala až do konce roku 1947. Díky mimořádnému úsilí a obětavosti německých dělníků a techniků vyjela 28. prosince 1947 z obnovené továrny první dvoudveřová Olympia OL38 v provedení r roku 1940. Podle okupačních předpisů nesměly mít v Německu vyráběné automobily objem vyšší ne 1.5 litru a tomu Olympia i v nejsilnějších verzí vyhovovala. Za dva roky se podařilo vyrobit téměř 26 tisíc vozů a zároveň se připravovala další modernizace.

V lednu 1950 dostala dvoudveřová Olympia novou chromovanou masku chladiče, jinak tvarované blatníky a masivní chromované nárazníky (čtyřdveřové se po válce nevyráběly). Stejnými změnami prošel o kabriolet s pevnými bočními okny a také kombi a praktická dodávka. Toto provedení Olympie se vyrábělo tři roky a k zákazníkům se dostalo kolem 160 tisíc vozů. Ve vývoji už ale byl nástupce předválečné Olympie.

Olympia Rekord

S mimořádným zájmem německé a evropské veřejnosti byl v březnu 1953 představen zcela nový model Opel Olympia Rekord. Jeho název odkazoval na předchůdce, ale zároveň se poprvé objevilo typové jméno Rekord, se kterým se vyráběly vozy Opel až do roku 1986. Vůz s rozměry 4239x1626x1549 mm, rozvorem 2487 mm a hmotností 870 kg dostal moderní karoserii s výraznou maskou chladiče. Přední blatníky již byly zcela zapuštěny do boků a zadní jen zlehka naznačeny. Poměrně vysoké boky opticky snižovaly výrazně olištované prolisy nad podběhy kol. Obě okna, čelní i velké zadní, byla mírně zaoblená. To, že připomínal tehdejší marické vozy nebylo náhodné, neboť Opel se stal součástí koncernu General Motors už v roce 1929.

Vyráběl se také dvoudveřový kabriolet a kombi Caravan se bohatě prosklenou kabinou. Prostřední ze tří bočních oken mělo posuvná skla. Svoji odolnost prokázal Opel Olympia Rekord Caravan na jihoamerické expedici, pořádané na jaře 1954 univerzitou v Heidelbergu. Pro modelový rok 1955 dostala Olympia Rekord – základní model se stále jmenoval Olympia – novou, širší a vodorovně rozdělenou, masku chladiče a větší zadní okno.

Se starou Olympií měla Olympia Rekord společný 1.5 litrový řadový čtyřválec OHV, jehož výkon vzrostl na 29,4 kW/40k. Při dalším faceliftu v roce 1956, s novou maskou, nárazníky bez svislých sloupků a bez verze kabrioletu, byl výkon tohoto letitého motoru zvýšen o dalších pět koní. K poslední inovaci Olympie Rekord došlo v roce 1957, těsně před příchodem nové generace. Znovu se změnila přední maska a nad světlomety se objevily tehdy módní stříšky (hlavně v Americe).

Ještě jednou došlo k oprášení názvu Olympia. V roce 1967 se v nabídce firmy Opel krátce objevil model Opel Olympia A, jednalo se ale pouze o upravenou luxusní verzi typu Kadett B. Nabízené pohonné jednotky zahrnovaly čtyřválce 1.1 litru 44kW/60k z Kadettu a 1.7 55kW/75k respektive 1.9 66kw/90k používané v modelu Opel Rekord. S posledně jmenovaným motorem jezdila tato Olympia až 170 km/h a zrychlovala z nuly na sto za 10,9 s. Tyto vozy se dostávaly v provedení tudor, seda, a kupé, ale nebyly příliš úspěšné a v roce 1970 byly nahrazeny modelem Opel Ascona.

Opel Olympia Rekord, vyráběný v letech 1953 – 1957, překročil hranici 580 tisíc vyrobených vozů. Dá se říci, že tímto skončila éra Olympie a jejím nástupcem se stal model Rekord.