Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Opel Senator a Opel Monza

Zdroj: www.auto.cz

Opel Senator a Opel Monza


Nástupcem velkých Opelů Admirál a Diplomat se v roce 1978 stal Opel Senator a jeho sportovní verze Monza. Po čtyřech letech výroby prošly oba vozy faceliftem a Senator se v roce 1987 dočkal druhé generace.

Na 77. mezinárodním autosalonu IAA, konaném v roce 1977 ve frankfurtu nad Mohanem, představil Opel svoji novou vlajkovou loď. Čtyřdveřový Senator se  sportovní verzí a třídveřové kupé Monza, využívající stejné mechanické skupiny včetně motorů. Tito nástupci velkých Opelů Admirál a Diplomat se stali hlavní atrakcí autosalonu a kladné reakce veřejnosti a tisku podpořily rozhodnutí vedení automobilky Opel zahájit na jaře 1978 jejich sériovou výrobu.

Proti Mercedesu a BMW

Senator byl vozem vyšší střední třídy a měl se stát konkurencí velkých vozů jako je Mercedes-Benz a BMW. Stejné výkony a pohodlí měl, ale Opel Senator poskytovat za výrazně nižší cenu.

Základem nové modelové řady se stal Opel Rekord E, resp. jeho šestiválcová obdoba Commodore C. Senator byl o 216 mm delší (4811 mm) a Monza o 97 mm (4692 mm). Oba vozy dostaly výraznou masku chladiče a rozměrné obdelníkové světlomety, spojené s velkoplošnými směrovkami. Příď Monzy se lišila jen černou maskou a chromovanými rámečky kolem světlometů. Výrazným stylistickým prvkem Monzy byl široký sloupek „B“ s řadou vodorovných větracích otvorů. V dlouhé splývající zádi bylo praktické výklopné víko usnadňující přístup k zavazadlům. Čtyřdvéřový Senator měl karoserii se stupňovitou zádí, velká okna ve dveřích a typické trojúhelníkové okno v sloupku „C“.

Základní provedení Senatoru a Monzy první série (pozdější označení A1) poháněl řadový šestiválec s objemem 2784 cm³ a výkonem 103 kW/140 k. Senator s ním dosahoval rychlosti 190 km/h. Monza byla o 5 km/h rychlejší. Ještě rychlejší byl třílitrový (2968 cm³) šestiválec, který dával s karburátorem výkon 110 kW/150 k a se vstřikováním Bosch L-Jetronic dokonce 132 kW/180 k. Sedan dosahoval tedy rychlosti 210 km/h a kupé 215 km/h. Přední náprava obou vozů pocházela z Rekordu E, ale zadní náprava měla u vozů Opel poprvé nezávislé zavěšení kol s pérováním vinutým pružinami Minibloc. Díky tomu měly Senator i Monza výborné jízdní vlastnosti, podpořené ještě kotoučovými brzdami na všech kolech, vpředu navíc s vnitřní ventilací. Pohon zadních kol zprostředkovávala čtyřstupňová manuální převodovka nebo na přání třírychlostní automat.

 

 

Opel Senator - Základní technická data

Generace

Senator A1

Senator A2

Senator B

Výroba v letech

1978-1982

1982-1986

1987-1993

Počet vyrobených vozů

74412

60323

70000

Motory

6V 2.8H, 3.0H, 3.0E

6V 2.5H, 3.0E a 4V 2.0, 2.2E, 2.3TD

6V 3.0i, 3.0 24V, 2.5E, 2.3TD

Výkony [kW]

103-132

63-132

103-150

Rozvor [mm]

2683

2683

2730

Délka [mm]

4811

4839

4845

Šířka [mm]

1728

1722

1763

Výška [mm]

1415

1415

1452

Pohotovostní hmotnost [kg]

1370-1425

1370-1435

1415-1430

Max. rychlost [km/h]

190-210

167-210

190-220

 

Luxusní Opely Senator a Monza měly různé stupně výbavy od základní, přes C až po špičkovou CD s automatickou převodovkou, centrálním zamykáním,klimatizací a výhradně motorem 3.OE. Prodej byl úspěšně zahájen v dubnu 1978, ale v důsledku dozvuků naftové krize došlo v následujícím roce k dramatickému poklesu prodeje těchto vozidel. Proto už pro modelový rok 1981 došlo k drobným úpravám, které měly povzbudit kupující zákazníky. Zvětšila se například venkovní zpětná zrcátka, změnilo se čalounění dveří, zvětšily se ovládací knoflíky apod. Na přání se dodávaly digitální hodiny a palubní počítač. Neekonomický motor 2.8H byl nahrazen úspornějším 2.5 litrovým šestiválcem. Změna nepomohla a tak se na rok 1982  chystal velký zacelit. Senatorů A1 se za čtyři roky vyrobilo 74.412 kusů a Monza A1 dosáhla počtu 29.414 kusů.

Účelný facelift (A2)

V roce 1982 se představil modernizovaný Senator A2 a Monza A2. Hlavním cílem úprav karoserie bylo snížení koeficientu odporu vzduchu, který měl u řady A1 nelichotivou hodnotu 0,45. Snížená a aerodynamicky propracovanější příď obou modelů a u Senatoru zvýšení zádě o 10 mm vedly ke snížení koeficientu odporu vzduchu o 12 %. Zadní koncová světla byla propojena červeným plastem v americkém stylu a poznávací značka se tudíž musela přestěhovat mezi sloupky nárazníku.

Motor 3.OE. dostal chladič oleje a vylepšené vstřikování paliva Bosch LE-Jetronic. Od ledna 1983 se stal základním motorem dvoulitrový čtyřválec se vstřikováním paliva z Rekordu E (81 kW/110 k). Od roku 1984 byl nahrazen čtyřválcem 2.2 E (85 kW/115 k). Senator navíc dostal 2.3 litrový turbodiesel, rovněž z Rekordu E (63 kW/86 k). Od roku 1985 se na přání dodávala technicky zajímavá varianta turbodieselu s dmychadlem Comprex (70 kW/95 k) s pětistupňovou převodovkou. Stejně jako ostatní Opely měl i dieselový Senator typickou bouli na kapotě a byl oblíbeným vozidlem německých taxikářů. Svoje uplatnění našly výkonné a prostorné Senatory i jako vozy záchranné služby. Krátce se Senator a Monza dodávaly rovněž s motorem 2.5E (100 kW/136 k). Senator byl, od roku 1984, vybavený protiblokovacím systémem ABS. V posledním roce výroby dostaly ještě oba vozy nový třílitrový šestiválec 3.0E s řízeným katalyzátorem (132 kW/180 k).

Obdobou špičkově vybavené verze Senator CD byl u kupé model Monza GSE, oba s motory 3.0E. Monza GSE se sedadly Recaro, koženým volantem, palubním počítadlem a digitálním rychloměrem stále 35 tisíc marek a dosahovala rychlosti 215 km/h. Monza A2 se stala základem, ze kterého stavěla firma Keinath z Reutlingenu pohledné čtyřmístné kabriolety. Celkem jich bylo vyrobeno 144 kusů a 22 z nich bylo později přestavěno na Bitter SC Cabrio. Keinath také postavil na bázi Senatoru kombi, to ale zůstalo jen u prototypu. Poslední Senatory a Mionzy A2 byly vrobeny v polovině roku 1986. Pro Monzu to byl konec, ale Senator pokračoval další generací.

 

Senator B

Jako základ pro Opel Senator B posloužil v roce 1987 nový model Omega A. Senator se od Omega, která byla představena o rok dříve, lišil především jiným řešením přídě s výraznou chromovanou mřížkou chladiče a jinak tvarovanými směrovými a mlhovými světlomety. Záď s velkými koncovými světly byla zakončena spoilerem na odtokové hraně kufru.

Od svého předchůdce převzal Senator B známý třílitrový šestiválec,který měl bez katalyzátoru 130 kW/177 k a s řízeným katalyzátorem 115 kW/156 k. Na export se Senator dodával také s motorem 2.5E (140 k) a do některých zemí s turbodieselem 2.3 litru z Omegy. O něco později byl výkon třílitru s katalyzátorem zvýšen na 177 koní a v říjnu 1989 byl uveden nový 24 ventilový třílitr s výkonem 150 kW/204 k.

Senator B se nabízel kromě základního provedení také ve verzi Business a špičkovém provedení CD. Senator B se nesetkal s velkým zájmem zákazníků, neboť jeho podobnost s mnohem levnější Omegou byla příliš markantní. Také interiér Senatoru vycházel z Omegy, jehož přístrojový panel byl ale doslova prošpikován digitálním ukazateli a ovládacími knoflíky. Senator B dodávala také v upravené verzi tuningová firma Irmscher. Po pěti letech byla výroba Senatoru B ukončena bez nástupce. Celkem bylo vyrobeno kolem 70 tisíc vozů. Vlajkovou lodí Opelu zůstala dál Omega, jejíž druhá generace se dožila roku 2003.

 

Opel Monza - Základní technická data

Generace

Monza A1

Monza A2

Výroba v letech

1978-1982

1982-1986

Počet vyrobených vozů

29414

16594

Motory

6V 2.8H, 3.0H, 3.0E

6V 2.5H, 3.0E a 4V 2.0, 2.2E

Výkony [kW]

103-132

85-132

Rozvor [mm]

2668

2668

Délka [mm]

4692

4720

Šířka [mm]

1734

1728

Výška [mm]

1380

1380

Pohotovostní hmotnost [kg]

1375

1370

Max. rychlost [km/h]

195-215

185-215