Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Kultovní auta ČSSR

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_742

ŠKODA 742

Škoda 742 je řada osobních automobilů, vyráběná automobilkou AZNP Mladá Boleslav v druhé polovině 70. let a v 80. letech 20. století. Obchodní označení vozů je Škoda 105, Škoda 120, Škoda 125, Škoda 130, Škoda 135, Škoda 136 - liší se především motorem a bohatostí výbavy.

Předchůdcem této řady byly vozy Škoda 100 a 110, následovníkem byla Škoda Favorit a odvozeným typem kupé Škoda Garde, po modernizaci přejmenované na Škoda Rapid. Za necelých 14 let sériové výroby vznikly více než dva miliony těchto čtyřdveřových sedanů - a ještě v roce 2002 (tj. dvanáct let po ukončení výroby!) byly podle statistik registrovaných vozů nejpočetněji zastoupeným typem osobního automobilu na českých silnicích.

Popis

Karosérie je samonosná celokovová uzavřená, čtyřdveřová, se vzadu podélně uloženým motorem a pohonem zadních kol. Typickým znakem vozu je vpředu umístěný chladič s elektrickým větrákem a dva zavazadlové prostory - hlavní se nacházel pod přední kapotou, příruční za opěradly zadních sedadel. Pod předním zavazadelníkem (jehož víko se otevíralo do strany - závěsy byly na levé a z kabiny ovládané zámky na pravé straně vozu) se nacházelo rezervní kolo, které bylo zároveň účinnou součástí přední deformační zóny.

Historie

Zrod modelu

Práce na nástupci morálně, technicky i bezpečnostně zastarávající Škody 100/110započaly už během roku 1971. Zcela nová karoserie je hranatější, dynamičtější a disponuje větším celkovým zasklením, což znamená do jisté míry nadčasový design a přitom dělá z poměrně malého vozu dojem většího. Linie i prostorové řešení vychází z projektu Škoda 727 z roku 1972 a vyhovuje požadavkům EHK ohledně pasivní i aktivní bezpečnosti (deformační zóny, bezpečnostní zámky, bezpečnostní hřídel volantu, palivová nádrž v zadní části vozu apod.). Podvozkové skupiny (motor, převodovka, nápravy) byly po úpravách převzaty z předchozích modelů.

Pro výrobce bylo příjemné snížení počtu výlisků i svarů oproti předcházejícímu modelu, což přineslo zrychlení výroby. Podstatným krokem ke zvýšení životnosti automobilu bylo zavedení elektroforetického lakování karosérie, které se s menšími úpravami na technologii používalo i pro pozdější typy Škoda Favorit a Škoda Felicia.

Nová škodovka byla motoristické veřejnosti představena na brněnském strojírenském veletrhu v roce 1976.

Jak šel čas

V srpnu 1976 vyrobena první série typu Škoda 105/120. Do konce roku vzniklo několik stovek vozů Škoda 120 a zanedbatelný počet vozů Škoda 105. V úvodní nabídce byly tyto modely: low-endová Škoda 105 S, její vybavenější příbuzná Škoda 105 L a střední model Škoda 120 L.

V průběhu roku 1977 se výroba rychle rozbíhala a přibyl luxusnější, silnější model Škoda 120 LS, který se nakrátko stal vlajkovou lodí AZNP.

V roce 1978 se pobočný závod AZNP Vrchlabí rozhodl, že výbava "el-esky" není dost bohatá a tak vznikl high-endový model Škoda 120 GLS jako toho času nejluxusnější provedení této řady. Na druhém konci žebříčku přibyl také druhý nejchudší model (po Škoda 105 S) Škoda 120.

V roce 1981 se objevil model Škoda 105 GL- nejluxusnější model "stopětek".

V roce 1982 se objevily modely Škoda 105 SP jako užitkový vůz řady 742 a Škoda 120 LE jako úspornější verze.

V roce 1983 prošla celá typová řada 742 velikou rekonstrukcí a inovací - vznikl model "M". Podrobnosti v kapitole Modernizace. Končí výroba jak malosériových modelů Škoda 105 GL a Škoda 120 LE, tak i chudší Škoda 120.

Roku 1984 přišla ještě silnější Škoda 130 L s motorem 1289 cm³ (ten byl vyvinut již mnoho let předtím, ale používal se jen v závodních vozech Škoda 130 RS, pro civilní vozy musely být provedeny zásadní úpravy pro zvýšení spolehlivosti a životnosti). Z ní byly zpětně odvozeny závodní a soutěžní speciály. Začíná výroba "kříženců" Škoda 120 LX a Škoda 120 GL.

V roce 1986 skončila výroba nejchudšího modelu Škoda 105 S, naopak se začal vyrábět toho času nejluxusnější model Škoda 130 GL.

V roce 1987 končí výroba "silných stodvacítek" - modelů Škoda 120 ve verzích LS, GLS a LX. Naopak přibyly výkonné modely Škoda 135 a Škoda 136 s motory převzatými z připravovaného Favoritu(jiná hlava válců, jiná ložiska klikové hřídele atd.). Tyto vozy ve skutečnosti nepatří do typové řady 742, ale 746 – číselné rozlišení se ve skutečnosti týká jen úprav na motoru, ačkoliv „eMková“ modernizace byla mnohem výraznější skok.

Roku 1988 se přestaly vyrábět modely Škoda 105 i Škoda 130, na oplátku přibyl typ Škoda 125 L. V téže době se objevily vozy Škoda 135/136 v exportních verzích výbavy Si, Li a GLi - měly namísto karburátoru vstřikování Bendix, na československé silnice se však dostaly jen výjimečně, byly totiž náročné na kvalitu paliva a oleje.

V roce 1989 se přestaly vyrábět modely Škoda 120 GL i Škoda 120 L, čímž končí výroba "opravdových stodvacítek". Na programu zůstávají jen Škoda 125, Škoda 135 a Škoda 136.

V lednu 1990 sjela z mladoboleslavské linky poslední vozidla Škoda s motorem vzadu. O něco pozdějí se totéž stalo ve Vrchlabí a v srpnu 1990 skončila v Kvasinách i výroba příbuzného kupé Rapid.

Spolehlivost

Tyto vozy mají ohromnou výhodu – v zimě prakticky neexistuje kopec, který by nebyly schopny vyjet, a také náklady na jejich údržbu (která sama o sobě je velmi jednoduchá) a provoz jsou velmi nízké.

Mezi nejčastější poruchy patří občasné prasknutí těsnění pod hlavou a prasknutí struny plynu.

Stinnou stránkou je také slabá odolnost karosérie proti korozi, stejně jako u většiny automobilů této generace.

Sériové modely

Rozlišení typů podle číselného označení

Základní typ

Typová přípona (udává vybavení)

Typ motoru

Objem motoru, vrtání/zdvih

Výkon

Točivý moment

Max. rychlost

Palivo

Škoda 105

S, SP, L, GL

742.10

1046 cm³, 68/72 mm

ČSN 33,9 kW, ISO 33,1 kW / 4800 ot/min

ČSN 74,5 N.m, ISO 72,8 N.m / 3000 ot/min

130 km/h

BA 90

Škoda 120

-, L, GL, LE

742.12

1174 cm³, 72/72 mm

ČSN 38,3 kW, ISO 36,7 kW / 5000 ot/min

ČSN 85,2 N.m, ISO 82,0 N.m / 3000 ot/min

140 km/h

BA 90

Škoda 120

LS, GLS, LX

742.12X

1174 cm³, 72/72 mm

ČSN 42,7 kW, ISO 40,5 kW / 5200 ot/min

ČSN 90,2 N.m, ISO 85,5 N.m / 3250 ot/min

150 km/h

BA 95

Škoda 125

L

742.12

1174 cm³, 72/72 mm

ISO 36,7 kW / 5000 ot/min

ISO 82,0 N.m / 3000 ot/min

140 km/h

BA 91

Škoda 130

L, GL

742.13

1289 cm³, 75,5/72 mm

ISO 43,0 kW / 5000 ot/min

ISO 97,0 N.m / 2850 ot/min

150 km/h

BA 95

Škoda 135

Si, L, Li, GL, GLi

742.135

1289 cm³, 75,5/72 mm

ISO 43,0 kW / 5000 ot/min

ISO 94,0 N.m / 3000 ot/min

145 km/h

BA 91 (olovnatý i bezolovnatý)

Škoda 136

Si, L, Li, GL, GLi

742.136

1289 cm³, 75,5/72 mm

ISO 46,0 kW / 5000 ot/min

ISO 100,0 N.m / 3000 ot/min

150 km/h

BA 96 (olovnatý i bezolovnatý)

 

Vozy Škoda 135 a 136 sice formálně tvoří novou řadu 746, ale z logiky věci jsou zahrnuty pod řadu 742. Podrobné popisy jednotlivých typů jsou uvedeny níže. Výkonové parametry motorů se vstřikováním (verze Si, Li a GLi) se mírně liší, nebyly však určeny pro československý trh. POZOR - v tomto přehledu NEJSOU uvedeny příbuzné vozy Škoda 743 - obchodní označení Garde a Rapid!

Škoda 105 

Škoda 105 (Typ 742)

Škoda 105 s motorem o objemu 1046 cm3 a Škoda 120 s motorem 1174 cm3  byly dva základní modely typu interně značeného 742. Vyráběly se v různých úpravách a v průběhu let se postupně měnily.

Tyto změny neznamenaly jen úpravy karoserie. Od roku 1983 se vozy typu 742 vyráběly např. s širším rozchodem kol, hřebenovým řízením, třináctipalcovými koly, plastovými nárazníky a dalšími modernizovanými prvky.

Výrobní řada: Škoda 105 S; 105 L; 105 GL; 105 SP (typ 742)
Výrobní období: 1976 – 1987
Počet vyrobených kusů: 840 561
Charakteristika: osobní automobil s pohonem zadních kol

Motor: čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za zadní nápravou
Objem motoru: 1046 cm³
Výkon: 33,1 kW při 4800 ot./min.
Točivý moment: 72,8 Nm při 3000 ot./min.
Převodovka: v bloku s motorem, v podélném uspořádání: převodovka - rozvodovka – motor

Rychlost: 130 km/h
Zrychlení: 24 s
Spotřeba: 6,3 až 9,5 litrů na 100 km

Podvozek: bezrámová konstrukce
Rozměry: (do roku 1983) 4160 x 1595 x 1400 mm, (od roku 1983) 4200 x 1610 x 1400 mm
Váha: pohotovostní podle typu a provedení 855 až 915 kg
Karoserie: celokovová; samonosná; uzavřená; Škoda 105 S; 105 L; 105 GL – pětimístný sedan; Škoda 105 SP – servisní vůz s dvoumístnou karoserií sedan

 

  • Škoda 105 S - Standard. Nejchudší provedení celé modelové řady 742. Karosérie nemá žádné ozdobné prvky, na podlahách jsou jen vyjímatelné gumové koberečky, opěradla předních sedadel jsou pevná, okna zadních dveří pevně zasklená, u dveří jsou namísto loketních opěrek pouze pásové přitahovače (textilní poutka), sdružený přístrojový štít je obdélníkového tvaru. Vyráběno od srpna 1976 do 30. 8. 1986.
  • Škoda 105 L - de Luxe. Toto provedení bylo vybaveno právě tím, co u 105 S chybělo, tj. textilní koberečky, loketní opěrky, opěradla předních sedadel seřiditelná až do lůžkové úpravy, skla zadních dveří lze spouštět. Přístrojový štít má ukazatele kruhového tvaru, karosérie má drobné ozdobné prvky (chromovaný proužek okolo znaku Škoda na chladiči a leštěné ochranné prahové lišty). Vyráběno 1976 - 1988.
  • Škoda 105 GL - Grand de Luxe. Nejluxusnější provedení "stopětky" – čtveřice předních světlometů, chromované pásky okolo předního i zadního čela a chromované rámečky oken dveří. Vůz má silnější alternátor a posilovač brzd, v interiéru přibyly opěrky hlavy a samonavíjecí pásy, jiné jsou potahové látky a palubní přístrojová deska, interiérové podokenní plechy na dveřích zakryty měkkou polyuretanovou lištou. Vozů bylo vyrobeno poměrně málo, vznikaly ve Vrchlabí od března 1981 do června 1983.
  • Škoda 105 SP - speciální - servisní. Vůz pro komunální služby, který měl konkurovat například pošťáckým Trabantům. Byl v podstatě totožný s provedením 105 S, ale namísto zadních sedaček měl rovnou podlahu z dřevěných podlážek s kotevními úchyty a za předními opěradly částečně zasklenou pevnou dělicí mezistěnu. Zvláštností byl odpojovač akumulátoru. Vůz byl vyráběn od října 1982 do července 1988 výhradně pro tuzemské zákazníky.

Zajímavost: vozy Škoda 105 dodávané do Francie musely být přeznačeny na Škoda 1050 - ve Francii má totiž třímístné číselné označení vozu s nulou uprostřed chráněné automobilka Peugeot...

 

Škoda 120

Škoda 120; 125 L (Typ 742)

Škoda 120 se představila v tehdejším Československu v roce 1976 na veletrhu v Brně a přinesla řadu konstrukčních novinek – a to i přesto, že byla zachována v té době již neperspektivní koncepce s motorem vzadu a pohonem zadních kol.

Vůz Škoda 120 se mohl pochlubit zcela novou karoserií a interiérem včetně přístrojové desky.


Přibyly také další prvky pasivní a aktivní bezpečnosti. Ojedinělý byl způsob otevírání víka zavazadlového prostoru do strany, který připomínal koncertní křídlo.

Výrobní řada: Škoda 120; 120 L; 120 LE; 120 GL; 120 LS; 120 GLS; 120 LX; 125 L (typ 742)
Výrobní období: 1976 - 1990
Počet vyrobených kusů: 1 070 693
Charakteristika: osobní automobil s pohonem zadních kol

Motor: čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za zadní nápravou
Objem motoru: 1174 cm³
Výkon: 36,7 kW při 4200 ot./min. (120, 120 L, 120 LE, 120 GL); 40,5 kW při 5200 ot./min. (120 LS, 120 GLS, 120 LX, 125 L)
Točivý moment: 82 Nm při 3000 ot./min. (120; 120 L; 120 LE; 120 GL); 85;5 Nm při 3250 ot./min. (120 LS; 120 GLS); 85;5 Nm při 3050 ot./min. (120 LX; 125 L)
Převodovka: v bloku s motorem, v podélném uspořádání: převodovka - rozvodovka – motor

Rychlost: 140 km/h (120, 120 L, 120 LE, 120 GL), 150 km/h (120 LS, 120 GLS, 120 LX, 125 L)
Zrychlení: 20 s (120, 120 L, 120 LE, 120 GL), 18 s (120 LS, 120 GLS, 120 LX, 125 L)
Spotřeba: 6,4 až 9,7 litru na 100 km (120, 120 L, 120 LE, 120 GL), 6,5 až 9,7 litru na 100 km (120 LS, 120 GLS), 5,8 - 8,9 litru na 100 km (120 LX, 125 L)

Podvozek: bezrámová konstrukce
Rozměry: (do roku 1983) 4160 x 1595 x 1400 mm, (od roku 1983) 4200 x 1610 x 1400 mm
Váha: pohotovostní podle typu a provedení 855 až 915 kg
Karoserie:  celokovová; samonosná; uzavřená – pětimístný sedan

Poznámka: v průběhu výroby několikrát modernizován, vyrobeno 1 070 693 vozů Škoda 120 (všechna provedení), z toho 50 041 vozů Škoda 125 L

 

Nejznámější verze z řady 742, díky které se celé řadě obecně (a velmi nepřesně) přezdívá "stodvacítky" neboli "stodvácy".

  • Škoda 120 - Standard. Nejchudší provedení, v podstatě jako 105 S – od ní se lišilo jen motorem a sklápěním opěradel předních sedadel. Vyráběno od dubna 1978 do července 1983.
  • Škoda 120 L - de Luxe. Jde o základní a nejprodávanější model řady 742, od kterého se ostatní typy odchylovaly ve výbavě nahoru i dolů. Vybavení totožné se 105 L.Vyráběna od srpna 1976 do prosince 1989.
  • Škoda 120 LE - de Luxe Économique. Méně žíznivé provedení 120 L má jiný převod 4. rychlostního stupně a v rozvodovce rychlejší převod 3,90 namísto standardního 4,22. Uplatnilo se zejména na dálnicích (v podstatě si ho mladoboleslavští postavili pro sebe). Vyrábělo se pro tuzemský trh od října 1982 do července 1983.
  • Škoda 120 LS - de Luxe Super. Luxusnější provedení verze 120 L, na první pohled rozeznatelné podle čtveřice hlavních světlometů (namísto dvojice u ostatních typů) a chromovaných rámečků bočních oken, obdobně jako 105 GL oproti 105 L. V kabině přibyl například otáčkoměr a opěrky hlavy, později i jiná palubní deska, podstatným rozdílem je silněji naladěný motor a vyhřívané zadní sklo. Vyráběno od roku 1977 do dubna 1987.
  • Škoda 120 GLS - Grand de Luxe Super. Nejluxusnější provedení, odvozené z verze LS, výbavou podobné se 105 GL (opěrky hlavy, jiné výplně dveří aj.), od roku 1981 nová palubní deska, od roku 1985 pětistupňová převodovka a úhlová kyvadlová zadní náprava. Vyráběno od jara 1978 do dubna 1987.
  • Škoda 120 GL - Grand de Luxe. Motoricky a podvozkem jde o slabší 120 L, ale s výbavou 120 GLS. Vyráběna v omezeném množství od srpna 1984 do listopadu 1989.
  • Škoda 120 LX - de Luxe. Opačná kombinace než 120 GL, tj. běžná verze výbavy, ale na silnějším podvozku 120 LS s pětistupňovou převodovkou a úhlovou kyvadlovou zadní nápravou. Vyráběno od srpna 1984 do dubna 1987.
  • Škoda Garde - kupé odvozené od 120 LS. Tento přímý nástupce slavné Škody 110 R neboli "erka" byl vyráběn od září 1981 do července 1984. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.
  • Škoda Rapid - modernizované Garde v "eMkové" verzi. Vyráběno od srpna 1984 do července 1986. 

 

Škoda 125

Škoda 125 je modernizovaná verze typu Škoda 120 L, vyráběná od 19. 10. 1988 (pouze ve verzi L). Jeho výroba probíhala souběžně s vozy nové typové řady Škoda 781 (Favorit),   jejichž produkce v té době ještě zcela nepokryla kapacitu výrobních a montážních linek. Oproti původní Škodě 120 L se vozy Škoda 125 L lišily zejména sériově montovanou pětirychlostní převodovku (4. rychlostní stupeň byl "zkrácen", převody 3.80 - 2.12 - 1.41 - 1.08 - 0.83 - Z 3.27, stálý převod 4.22:1). Motor zůstal stejný jako u typu 120 L - označení 125 v tomto případě neznamená větší objem motoru, ale poukazuje spíše na přítomnost pětistupňové převodovky. Bylo vyrobeno 50.041 kusů, poslední sjel z linky 4. ledna 1990 jako vůbec poslední vyrobený vůz řady 742 v Mladé Boleslavi.

Škoda 130

Škoda 130; 135; 136 (Typ 742; 746)

Škoda 130 se objevila v roce 1984 – tedy rok poté, co byla provedena modernizace vozů Škoda 120 a 105.

Škoda 130 získala kromě všech vylepšení předchozích modelů navíc i pětistupňovou převodovku, vlečenou zadní nápravu a především výkonnější motor o objemu 1289 cm3.

Výrobní řada: Škoda 130 L; 130 GL (typ 742); Škoda 135 L; 136 L; 135 GL; 136 GL (typ 746)
Výrobní období: 1984 - 1990
Počet vyrobených kusů: 52 400
Charakteristika: osobní automobil s pohonem zadních kol

Motor: čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za zadní nápravou
Objem motoru: 1289 cm³
Výkon: 43 kW při 5000 ot./min. (130, 135); 46 kW při 5000 ot./min. (136)
Točivý moment: 94 Nm při 3250 ot./min. (135); 97 Nm při 2850 ot./min. (130); 100 Nm při 3000 ot./min. (136)
Převodovka: v bloku s motorem, v podélném uspořádání: převodovka - rozvodovka – motor

Rychlost: 150 km/h
Zrychlení: 17 s (130), 15 s (135), 14 s (136)
Spotřeba: 5,8 až 8,9 litru na 100 km (130), 5,7 až 8,9 litru na 100 km (135, 136)

Podvozek: bezrámová konstrukce
Rozměry: 4200 x 1610 x 1400 mm
Váha: pohotovostní podle typu a provedení 855 až 890 kg
Karoserie: celokovová; samonosná; uzavřená; pětimístný sedan

Poznámka: v průběhu výroby několikrát modernizován, vyrobeno 49 749 vozů Škoda 130 L, 130 GL, 1020 vozů Škoda 135 L, 135 GL, 1631 vozů Škoda 136 L, 136 GL

Škoda 130 přišla do výroby jako silnější verze modelu Škoda 120 LS, motor měl vyšší objem 1289 cm³ (typ 742.13). Standardem byla pětistupňová převodovka, úhlová kyvadlová zadní náprava a čtyřpístkové brzdy předních kol.

  • Škoda 130 L - de Luxe. Základní provedení "stotřicítky" vybavením odpovídalo 120 LS. Vyráběno od srpna 1984 do července 1988.
  • Škoda 130 GL - Grand de Luxe. Luxusnější provedení, které vybavením odpovídalo 120 GLS. Vyráběno od srpna 1986 do července 1988.
  • Škoda Rapid 130 - kupé odvozené od 130 L, vyráběné od srpna 1984 do července 1988. 

Škoda 135

Škoda 135 se vyráběla od dubna 1987 do roku 1990 a šlo o vylepšený model Škody 130. Vůz měl motor 742.135 s výkonem 43 kW o objemu 1289 cm³, který používal i Škoda Favorit 135.

  • Škoda 135 L - de Luxe. Základní provedení "stopětatřicítky" vybavením odpovídalo 130 L.
  • Škoda 135 GL - Grand de Luxe. Luxusnější provedení, výbavou odpovídalo 130 GL.
  • Škoda 135 Li - de Luxe, injection. Exportní verze 135 L se vstřikováním Bendix.
  • Škoda 135 GLi - Grand de Luxe, injection. Exportní verze 135 GL se vstřikováním Bendix.
  • Škoda 135 Si - Sport, injection. Exportní verze 135 L se vstřikováním Bendix a sportovním laděním interiéru.
  • Škoda Rapid 135 - kupé odvozené od 135 GL. 

Škoda 136

Škoda 136 se vyráběla od dubna 1987 do jara 1990. Vůz byl výbavou shodný se Škodou 130, ale měl modernější motor 742.136 s výkonem 46 kW (konstrukčně shodný s motorem Škody Favorit 136.

Škoda 136 GL byla nejvýkonnějším a nejluxusnějším sériově vyráběným provedením řady 742.

  • Škoda 136 L - de Luxe. Základní provedení "stošestatřicítky" vybavením odpovídalo 130 L.
  • Škoda 136 GL - Grand de Luxe. Luxusnější provedení, výbavou odpovídalo 130 GL.
  • Škoda 136 Li - de Luxe, injection. Exportní verze 136 L se vstřikováním Bendix.
  • Škoda 136 GLi - Grand de Luxe, injection. Exportní verze 136 GL se vstřikováním Bendix.
  • Škoda 136 Si - Sport, injection. Exportní verze 136 L se vstřikováním Bendix a sportovním laděním interiéru.
  • Škoda Rapid 136 - kupé odvozené od 136 GL. Typ 743.

Škoda Garde; Rapid (Typ 743, 747)

Typ 743, dvoudveřové kupé odvozené od typu 742, se od roku 1981 vyráběl v pobočném závodě Kvasiny pod názvem Garde, které bylo později (po zavedení zlepšujících prvků z modelu Škoda 130) přejmenováno na Rapid.

Od května 1982 se Garde montovalo rovněž v Bratislavských automobilových závodech – a jednalo se tak o vůbec první sériově vyráběný vůz na Slovensku.

Výrobní řada: Škoda Garde; Rapid; Rapid 130 (typ 743); Škoda 135 Rapid; 136 Rapid (747)
Výrobní období: 1981 – 1990
Počet vyrobených kusů: 44 634
Charakteristika: osobní automobil s pohonem zadních kol

Motor: čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za zadní nápravou
Objem motoru: 1174 cm³ (Garde; Rapid); 1289 cm³ (Rapid 130; 135 Rapid; 136 Rapid)
Výkon: 40,5 kW při 5200 ot./min. (Garde, Rapid); 43 kW při 5000 ot./min. (Rapid 130, 135 Rapid); 46 kW při 5000 ot./min. (136 Rapid)
Točivý moment: 85,5 Nm při 3250 ot/min (Garde; Rapid);  94 Nm při 3250 ot/min  (135 Rapid); 97 Nm při 2800 ot./min. (Rapid 130); 100 Nm při 3000 ot./min. (136 Rapid)
Převodovka: v bloku s motorem, v podélném uspořádání: převodovka - rozvodovka – motor

Rychlost: 150 km/h
Zrychlení: 18 s (Garde, Rapid), 17 s (Rapid 130), 15 s (135 Rapid), 14 s (136 Rapid)
Spotřeba: 6,5 až 9,7 litru na 100 km (Garde, Rapid), 5,8 až 8,9 litru na 100 km (Rapid 130), 5,7 až 8,9 litru na 100 km (135 Rapid, 136 Rapid)

Podvozek: bezrámová konstrukce
Rozměry: Škoda Garde: 4175 x 1610 x 1400 mm, Škoda Rapid: 4200 x 1610 x 1380 mm
Váha: pohotovostní podle typu a provedení 855 až 915 kg
Karoserie: celokovová; samonosná; uzavřená – čtyřmístné coupé

Poznámka: v průběhu výroby několikrát modernizován, vyrobeno 11 179 vozů Škoda Garde, Rapid, 22 475 vozů Škoda Rapid 130, 1272 vozů Škoda 135 Rapid, 9708 vozů Škoda 136 Rapid

Počty vyrobených vozů

Podrobné počty vyrobených vozů v jednotlivých letech

rok/model

Škoda 105

Škoda 120

Škoda 125

Škoda 130

Škoda 135

Škoda 136

celkem

1976

19

3 788

 

 

 

 

3 807

1977

72 926

52 298

 

 

 

 

125 224

1978

68 243

91 719

 

 

 

 

159 962

1979

54 203

113 266

 

 

 

 

167 469

1980

77 586

91 919

 

 

 

 

169 505

1981

95 917

77 296

 

 

 

 

173 213

1982

88 394

77 247

 

 

 

 

165 641

1983

87 737

78 817

 

 

 

 

166 554

1984

76 479

91 086

 

1 087

 

 

168 652

1985

61 771

97 934

 

10 929

 

 

170 634

1986

61 169

93 327

 

17 713

 

 

172 209

1987

59 974

86 016

 

15 031

3

59

161 083

1988

35 389

79 087

9 348

4 989

1 545

1 020

131 378

1989

4

34 387

40 617

 

430

536

75 974

1990

 

2

76

 

4 625

4 242

8 945

celkem

839 811

1 068 189

50 041

49 749

6 603

5 857

2 020 250

Modernizace v průběhu let

  • 1977: dosavadní stálý převod rozvodovky změněn z hodnoty 4,44 na 4,22, což zůstalo později všem vozům 105 a 120 s výjimkou provedení 120 LE (to mělo rychlejší převod 3,90, stejně jako pozdější vozy 130, 135, a 136).
  • 1978: symboly na přístrojové desce a štítu byly změněny v souladu s požadavky EHK, tak, jak platí dodnes (např. symbol kontrolky benzinu se z tvaru nálevky změnil na symbol čerpacího stojanu).
  • 1979: plastový spojler na zadní kapotě výrazně zlepšil tok vzduchu okolo vozu. Chromované poklice (popř. mezikruží) na kolech byly nahrazeny elegantnějšími plastovými krytkami. Exportní verze a model 120 GLS dostaly samonavíjecí pásy na předních sedadlech. Začal se montovat výkonnější alternátor 42 A namísto dosavadního 35 A, pro vyšší verze (počínaje 120 LS) dokonce 55 A. Nová a výkonnější byla i zapalovací cívka se sekundárním napětím až 31 kV (dosud max. 24 kV). Karburátor dostal nové převody ovládacího bovdenu, ocelový chladič byl nahrazen výkonnějším hliníkovým chladičem typu SOFICO.
  • 1980: dosavadní 14" kola byla nahrazena pohlednějšími 13", čímž se prodloužil rozchod kol o 20 mm na nápravu a změkčilo pérování. Rekonstruováno topné těleso včetně ovládání a začal se montovat nový typ startéru (0,66 kW / 1000 ot/min).
  • 1981: přibyl typ masky s oválnými světlomety pro typy 105 L a 120 L, všechny vozy mají z výroby halogenové žárovky a verze 120 i posilovač brzd. Změnil se převod ruční brzdy, dveřní kliky nahrazeny bezpečnějším provedením, leštěná ramena stíračů nahrazena černými a nádrž zabezpečena proti úniku paliva při převrácení vozu. Modely 105 GL a 120 GLS dostaly jednodílné prepregové nárazníky namísto chromovaných, velké horizontální zadní skupinové svítilny a cyklovač stíračů.
  • 1982: namísto chromovaných zrcátek se na dveře montují plastová.
  • 1983: v srpnu přišla zásadní inovace všech typů řady 742 - model M neboli "emko". Nejviditelnější byla nová přední maska s oválnými nebo tvarovými světlomety pod půlenou mřížkou chladiče a s dobře viditelnými ukazateli směru, všechny modely dostaly zadní čela s velkými skupinovými světly (převzaté z typů GL/GLS/Garde). U všech typů rozšířen rozchod předních i zadních kol (o 135, resp. 110 mm) - staré modely s původním rozchodem se od té doby souhrnně nazývají "užovkami". Vybrané typy začaly být vybavovány modernější úhlovou kyvadlovou nápravou (neboli nápravou s vlečenými rameny a lomenými kloubovými hnacími hřídeli kol), na řadu Škoda 120 se začala montovat nová spojka s talířovou pružinou (namísto původní spojky s vinutými pružinami) a významnou změnou bylo i nové moderní a přesnější hřebenové řízení (namísto původního maticového) a volant s věncem z pěnového polyuretanu. Dosavadní prepregové nebo chromované nárazníky u všech typů nahrazeny půlenými polypropylenovými na ocelové traverze (vyhovuje předpisu EHK č.42). Obtokový systém čištění oleje změněn na plnoprůtokový, což přineslo výrazné zkvalitnění mazání a prodloužení intervalů výměny oleje na dvojnásobek. Díky novému karburátoru Jikov SEDR klesla spotřeba i emise. Zapalovací souprava odrušena v souladu s předpisem EHK č.10. Na tachometru přibyl denní počítač kilometrů, sériově se začaly montovat samonavíjecí pásy na přední sedadla, vyhřívané zadní sklo, na přání se montuje doplňková výbava (střešní okno, odkládací kapsy...) atd.
  • 1984: v souladu s požadavky vyhlášky FMD se na všechny vozy začala montovat zadní mlhovka a na přední blatníky boční blinkry. Vybrané typy obdržely pětistupňovou převodovku (kuriózní bylo zmenšení palivové nádrže z 38 na 37 litrů, protože nová převodovka byla delší a zasahovala právě do prostoru nádrže). Byl nově vyztužen blok motoru, zvýšen výkon oběhového čerpadla chlazení, přestaly se montovat chladiče oleje, zlepšilo se utěsnění celého motoru i odhlučnění kabiny. Interiérové přístroje dostaly antireflexní skla. Spojka s talířovou pružinou a posilovač brzd začaly být montovány již do všech modifikací.
  • 1985: na všechny typy se montuje již jen hřebenové řízení. Tvarovými světlomety jsou vybaveny všechny modely Škoda 120 (oválné světlomety zůstávají jen pro Škodu 105). Vyšší typy vozů (výbava LS, GL a GLS) dostávají velkoplošné kryty kol.
  • 1986: v souladu s vyhláškou FMD 41/84 Sb. se montují bezpečnostní pásy i na zadní sedadla. Interiérové čalounění v souladu s požadavky předpisu EHK č.34 obsahuje zpomalovače hoření. Řadicí táhlo nahrazeno spolehlivějším provedením, nové je i palivové čerpadlo. Kvalitní elektroforetické lakování rozšířeno i na podvozkové díly (ty se do té doby lakovaly syntetickou barvou a vypalovaly). Lesklé střešní okapové lišty nahrazeny černými. Zpětné zrcátko se standardně montuje i na pravé straně vozu.
  • 1987: do všech modelů se podle požadavků EHK standardně montují opěrky hlavy předních sedadel. Přibyl nový oválný typ přístrojového štítu s otáčkoměrem a kontrolkami pásů, sytiče a ruční brzdy (zapojeno ale jen v provedeních na export). Rekonstrukce a další zesílení bloku motoru v souvislosti s přípravou pro model Favorit.
  • 1988: nová jednodílná maska chladiče, silnější akumulátor, alternátor 55 A s elektronickou regulací napětí a výkonnější startér (0,8 kW / 1500 ot/min) pro všechny modely.

Závodní a soutěžní modely

  • Škoda 130 LR - de Luxe / Rallye. Poprvé byl představen v roce 1984. Technicky se tyto vozy liší od sériových v ochranném rámu, naladění motoru, převodech, elektroinstalaci atd. Motor je klasický čtyřdobý řadový kapalinou chlazený zážehový čtyřválec 1289 cm³ OHV, podélně za zadní nápravou, tedy stejně jako sériová Škoda 130. Byl však plněný dvěma dvojitými karburátory Weber, dosahoval tedy výkonu až 95 kW a točivý moment až 175 N.m, přes upravenou sériovou pětistupňovou převodovku a zesílenou spojku Sachs pak uděloval vozu maximální rychlost přes 160 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 8 sekund při celkové hmotnosti vozu 800 kg. Automobilů tohoto typu bylo postaveno cca 200 kusů nejen v rámci AZNP, ale podle tovární dokumentace si je stavěly i soutěžní týmy jiných organizací (Svazarm, Barum Otrokovice, JZD Slušovice atd.). Tento typ byl původně určen pro skupinu B, vozy se účastnily evropských i světových soutěží a velmi dobře se umisťovaly.
  • Škoda 130 LA - de luxe / Amateur. Civilnější proedení 130 LR - nikoliv "závodní", ale pouze "soutěžní".
  • Škoda Rapid 130 LH - závodní verze Rapidu 130. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.
  • Škoda Rapid 135 Ri - závodní verze Rapidu 135. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.
  • Škoda Rapid 135 RiC - modernizace Rapidu 135 Ri. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.
  • Škoda Rapid 136 Ri - závodní verze Rapidu 136. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.
  • Škoda Rapid 136 RiC - modernizace Rapidu 136 Ri. Bližší informace na stránkách řady Škoda 743.

Sériově nerealizované prototypy

  • Škoda 120 LSX - de Luxe Super X. Plánované provedení, ještě luxusnější než 120 GLS, pro export - elektronová litá kola, boční ochranná lišta dveří, střecha potažena vinylem, v interiéru středový panel s přídavnými přístroji a samonavíjecí pásy. Prototyp vozu je z roku 1978. Zmiňovaná výbava se pak montovala na přání do sériových automobilů (samozřejmě za příplatek).
  • Škoda Furgonet - dodávkový automobil o užitečné hmotnosti 485 kg, který na zesíleném podvozku Škoda 105L, 120, 120LS s prodlouženým rozvorem postavily Bratislavské automobilové závody. Vznikly 3 kusy, každý s jiným motorem, kupodivu se všechny do dnešních dnů dochovaly.
  • Škoda 742 T - transaxle. Prototyp vozu s motorem 1389 cm³ (75,5×78 mm) vpředu nadél a převodovkou u zadní nápravy (jako u vozu Škoda Popular) postavil pražský Ústav pro výzkum motorových vozidel v roce 1980. Naprostá většina dílů je úmyslně shodná se sériovou Škodou 120 L, k sériové výrobě bohužel nedošlo. Automobil kupodivu má technický průkaz a soukromému majiteli prokazatelně sloužil ještě v roce 2003.
  • Škoda 742 C - classic. Dva prototypy klasické koncepce vznikly v ÚVMV roce 1980 přestavbou vozů Škoda 120 LS. Jeden dochovaný vůz žluté barvy se nachází v depozitáři muzea Škoda Auto.
  • Škoda 742 P - přední pohon. Jeden prototyp s motorem vpředu a pohonem předních kol byl postaven v roce 1978, jeho další osud není znám.
  • Škoda 742 MAXI - prototyp modernizované verze z roku 1978, zvaný "maxík" - oponentní stroj k verzi "eMko" (nárazníky splývaly s karosérií, vůz měl vyšší záď a rezervní kolo umístěné v motorovém prostoru atd.). "Maxík" reprezentoval spíše názory vývoje AZNP, úspěšnější "eMko" spíše názory expertů z ÚVMV a obchodní zájmy PZO Motokov.
  • Škoda 752-E - prototyp vozu odvozeného od Škody 130 L, který byl určen pro Ministerstvo vnitra: bodykit na předním a zadním blatníku, zadní přítlačné křídlo jako u soutěžního vozu Škoda 130 LR, zadní vlečená náprava jiného typu.