Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Otázky a odovědi k sociální reformě, změny v roce 2012


Odkaz na Sbírku zákonů - Zákon č. 329/2011

http://www.zakonyprolidi.cz/


Krajské pobočky Úřadu práce:
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp

Obsah:
  1. Otázky a opdovědi k sociální reformě, změny v roce 2012  -  příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, sosiální karty - otázky a odpovědi
  2. Zákon 329/2011 Sb.
  3. Vyhláška 505/2006 Sb. - způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby
  4. Příloha č. 1 k vyhlášce 505/2006 Sb.
  5. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách

OTÁZKY A ODPOVĚDI K SOCIÁLNÍ REFORMĚ

ZMĚNY V ROCE 2012

Dávky pro osoby zdravotně postižené od 1/1/2012

ZMĚNY OD 1/1/2012

ÚČINNOST DOSUD PŘIZNANÝCH DÁVEK DO 31.12.2011
  • u přiznaných dávek např. v souvislosti s příspěvkem na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvkem na úpravu bytu, které byly uzavřeny dle platných právních předpisů do 31.12.2011, zůstávají v platnosti i po 1. 1. 1012, jde o dávky jednorázové, které byly přiznány a vyplaceny před nabytím účinnosti nového zákona
  • příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům náleží naposledy za měsíc prosinec 2011
  • pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31. prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky
PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU

  • jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v domově pro OZP, v domově pro seniory nebo domově se zvláštním určením nebo zdravotnickém zařízení ústavní péče
  • VÝŠE příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok)
  • o dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM)
  • nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:
    • příspěvek na individuální dopravu
    • příspěvku na provoz motorového vozidla
PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU
  • jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením
  • příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje v případech:
    1. Příspěvek na zvláštní pomůcku:
      • pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je nižší než 24 000 Kč a příjem osoby ( nebo osob s ní společně posuzovaných) je nižší než osminásobek životního minima, stanoví se výše příspěvku tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 Kč
      • pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby či osob společně posuzovaných činí také 10 % z této ceny
      • pokud osoba nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení spoluúčasti, krajská pobočka ÚP s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby či společně posuzovaných osob, může určit nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč
      • maximální výše příspěvku je 350 000 Kč
    2. Příspěvek na pořízení motorového vozidla:
      • výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu opravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům
      • maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let
  • součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (z vyplacených částek se při součtu odečítají ty částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto)
  • tato dávka je zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek (které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.), zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu
  • konstrukce dávky bude zvyšovat dostupnost pomůcek pro OZP
  • o dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM)
  • nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:
    • jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek
    • příspěvek na úpravu bytu
    • příspěvek na zakoupení motorového vozidla
    • příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla
PRŮKAZY TP, ZTP NEBO ZTP/P
  • pokud jde o mimořádné výhody, které plynou osobám se zdravotním postižením z držení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, zůstávají i po 1. 1. 2012 v platnosti, avšak do doby platnosti vyznačené na těchto průkazech (nejdéle však do 31. prosince 2015)
  • příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení, které bude obsahovat informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o postupu při jejich postupném nahrazení
  • průkaz OZP bude i nadále používat dosavadní označení TP, ZTP a ZTP/P, v průběhu přechodného období však tyto papírové průkazy budou nahrazeny elektronickou kartou - tzv. „kartou sociálních systémů“ (KARTA)
  • KARTA budou mít funkce:
    • identifikační
    • bude sloužit k autentizaci občana při komunikaci s úřadem
    • platební (= platební karta), platební funkce povinna pouze pro osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, resp. u vybraných jedinců, kteří tento systém již v minulosti zneužívali
  • KARTA nebude žádným způsobem vázána na soukromý účet klienta a jednotlivé typy dávek určené k různým účelům budou prostřednictvím karty vypláceny různými formami typu:
    • výběrem z bankomatu
    • nákupem zboží v obchodě
    • omezením na nákup sociálních služeb
  • zavedení karty je součástí tzv. „Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí“, který představuje hlavní nástroj ke zvýšení efektivity při správě a distribuci sociálních dávek a zároveň bude lépe kontrolovat účelovost jejich čerpání

Karta sociálních systémů

Kartu sociálních systémů je třeba chápat jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných služeb a zvýšení uživatelského komfortu. Podobný systém zavedla a využívá již řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Platební funkce Karty bude povinná pouze pro ty, u nichž je riziko zneužívání dávek hmotné nouze. Pro ostatní příjemce podpory od státu bude Karta plnit funkce identifikační a autorizační, funkce platební pro tyto příjemce dobrovolná.

Hlavním cílem zavedení Karty sociálních systémů je větší účelovost a adresnost sociálních dávek a také modernizace celého systému. V současnosti jsou dávky vypláceny prostřednictvím třech různých úřadů a třemi různými platebními způsoby - hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně. To významně prodražuje správu systému. Systém je proto nezbytné optimalizovat a jednotlivé výplaty sociálních dávek sjednotit do tzv. „Jednotného výplatního místa“, tak aby všechny sociální dávky byly vypláceny pouze jednou organizací, tedy Úřadem práce ČR.

Kartu sociálních systémů tedy bude vydávat Úřad práce ČR. Karta bude vyráběna v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běžné ochranné prvky.

Jakou funkci bude Karta plnit?

  • Karta sociálních systémů bude mít tři funkce: identifikační, autorizační a dobrovolnou platební.
  • Sloužit bude zejména k identifikaci na úřadě. U osob se zdravotním postižením bude plnit funkci průkazky TP, ZTP a ZTP/P se všemi jejími výhodami. V tomto případě dochází pouze k nahrazení papírové průkazky za plastikovou.
  • Autorizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Příjemce bude mít prostřednictvím internetu přehled o čerpaných sociálních dávkách.

Pro koho je Karta určena?

  • Kartu dostanou ti, kteří čerpají sociální a zdravotní dávky s tím, že platební funkce nebude povinná.
  • Povinnost platit kartou sociálních systémů bude vyžadována u osob, které čerpají dávky pomoci v hmotné nouzi, a současně u nich existuje riziko zneužití.
  • V současnosti existuje rozmanitý systém sociálních poukázek (některým příjemcům pomoci v hmotné nouzi je dávka vyplácena v poukázkách namísto peněz). Tyto způsoby výplaty budou sjednoceny do Karty sociálních systémů.
  • Příjemci dávek, kteří již v současnosti disponují bankovním účtem a jednotlivé sociální dávky jsou jim převáděny bezhotovostně, nebudou muset využívat platební funkce Karty sociálního systému. Za podmínky, že nečerpají dávky pomoci v hmotné nouzi a zároveň u nich nehrozí riziko zneužití této dávky.

Co bude Karta obsahovat?

  • Karta bude obsahovat běžné identifikační údaje, které jsou obvyklé pro bankovní kartu, tudíž i ochrana bude podléhat stejným parametrům a principům.
  • Karta bude obsahovat jméno a příjmení, číslo karty, rodného číslo (bude uvedeno na zadní straně, aby při identifikaci nebylo ihned vidět, dokud ji držitel nedá z ruky), podpis a fotografie (řada bank dává na své karty fotografii, není nic neobvyklého). U osob zdravotně postižených bude karta obsahovat stupeň mimořádných výhod.
  • Obdobné identifikační údaje naleznete na řidičském nebo občanském průkazu. Oba dva průkazy obsahují fotografii, podpis a rodné číslo, potencionální riziko zneužití se tedy nezvyšuje.

Jak budu s Kartou nakupovat?

  • V České republice v současnosti funguje cca 65 000 POS terminálů, které přijímají platební karty. Karta sociálních systémům bude plnohodnotnou platební kartou se všemi jejími funkcemi, obchodnici ji budou tedy bez problémů přijímat. Po naběhnutí celého systému lze předpokládat, že počet POS terminálů se ještě zvýší.
  • Kartou sociálních systémů bude možné vybírat hotovost z běžných bankomatů. Nebudou tedy existovat speciální bankomaty. Dostupnost bankomatů je v současnosti srovnatelná s počty pracovišť České pošty. Pro občana se tedy podmínky nezhorší. Navíc lze předpokládat, že počet bankomatů v budoucnu ještě vzroste, což se v případě poboček České pošty říci nedá. Současně řada obchodníků poskytuje tzv. službu „cash back“ – možnost výběr hotovosti v obchodě.
  • V rámci standardní služby bude 1 výběr z bankomatu zdarma a 1 převod zdarma ke každé dávce. Nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu bude také zdarma.
  • Obchodní sektor je na změnu ve způsobu vyplácení dávek připraven. Zapojit se do nového systému budou moci všichni obchodníci s autorizovaným terminálem. Autorizace bude provádět Ministerstvem práce a sociálních věcí, nepovolí ji například v baru nebo herně.
  • Se spuštěním systému Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá během roku 2012. Náběh jednotlivých příjemců sociálních dávek do systému bude postupný.

Příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku

 

Otázka 1:
Obecné dotazy k příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku – nejasnost, co bude patřit do mobility a co do kompenzačních pomůcek?

 

Odpověď:
Příspěvek na mobilitu

-       Jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v domově pro OZP, v domově pro seniory nebo domově se zvláštním určením nebo zdravotnickém zařízení ústavní péče.

-       Výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok).

-       O dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM).

-       Žádost je třeba podat na ministerstvem předepsaném formuláři. V současné době ještě formulář není k dispozici. Bude na webových stránkách MPSV (www.mpsv.cz).

-       Další náležitostí je čestné prohlášení o splnění podmínky opakovaného dopravování. Vzhledem k tomu, že jde o dávku měsíční, zdá se, že toto prohlášení bude muset být zasíláno či předáváno úřadu každý měsíc.

-       Nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:

a)     příspěvek na individuální dopravu,

b)     příspěvek na provoz motorového vozidla.

 

Příspěvek na zvláštní pomůcku

-       Jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením. O dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM).

-       Nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:

a)     jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek,

b)     příspěvek na úpravu bytu,

c)      příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

d)     příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla.

 Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje ve 2 formách:

 

Příspěvek na zvláštní pomůcku

-       Pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je nižší než 24 000 Kč a příjem osoby (nebo osob s ní společně posuzovaných) je nižší než osminásobek životního minima, stanoví se výše příspěvku tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 Kč.

-       Pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby či osob společně posuzovaných činí také 10 % z této ceny.

-       Pokud osoba nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení spoluúčasti, krajská pobočka ÚP, s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby či společně posuzovaných osob, může určit nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč.

-       Maximální výše příspěvku je 350 000 Kč.

-       Výčet pomůcek stanoví vyhláška MPSV č. 388/2011 Sb. Stejně jako dosud je výčet pomůcek demonstrativní, což znamená že příspěvek může být poskytnut i na pomůcky neuvedené, pokud jsou srovnatelné s pomůckami uvedenými v seznamu. Součástí vyhlášky je i výčet dovedností vodicího psa.

 

Příspěvek na pořízení motorového vozidla:

-       Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

-       Maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let.

-       Pozor! Pokud do 31. 12. 2011 neskončí z nějakého důvodu lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku, započítává se doba od poskytnutí příspěvku do 10leté lhůty.

Součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (z vyplacených částek se při součtu odečítají ty částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto). Tato dávka je zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek, které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím, zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu. Konstrukce dávky bude zvyšovat dostupnost pomůcek pro OZP.

 

Otázka 2:
Jak bude vypadat žádost o příspěvek na provoz motorového vozidla a dokdy si o ni musím požádat? Co musím k této žádosti doložit a kolikrát v roce o něj budu muset požádat?

 

Odpověď:
Příspěvek na provoz motorového vozidla bude od 1. 1. 2012 zrušen a bude nahrazen příspěvkem na mobilitu. O příspěvek na mobilitu musí klient požádat v lednu 2012, aby se mu tato opakovaná dávka za leden 2012 vyplatila. Pokud požádá později, dávku dostane pouze za měsíc, ve kterém žádost podal a měsíce následující. Ročně podává klient jednu žádost. K žádosti klient připojí zdravotní podklady, které budou sloužit k posouzení jeho zdravotního stavu. U osob, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů účinných do 1. 1. 2012 se po dobu platnosti průkazu, nejdéle do 31. 12. 2015, považuje podmínka neschopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace pro účely přiznání příspěvků na mobilitu za splněnou. I tyto osoby však musí podávat žádost o příspěvek na mobilitu. Výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok).

 

Otázka 3:
Jaká bude výše jednotlivých příspěvku na provoz vozidla, pokud ji uplatňuje více osob v rámci jedné rodiny. Jak se bude v tomto případě postupovat?

 

Odpověď:
Každá osoba si podá samostatně žádost o příspěvek na mobilitu. Na rozdíl od současného stavu se již nebude přihlížet k počtu ujetých kilometrů, ani nebude snižována výše příspěvku při souběhu nároku v rodině.

 

Otázka 4:
Jaký bude rozdíl oproti současnému stavu v žádosti o příspěvek na nákup motorového vozidla? Jak žádat, co bude potřeba doložit? A mohou o tento příspěvek požádat oba manželé?

 

Odpověď:
Příspěvek na zvláštní pomůcku – příspěvek na pořízení motorového vozidla se poskytuje za následujících podmínek:

-       výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům,

-       maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let,

-       tato lhůta neplatí, jestliže osoba příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jeho vrácení bylo prominuto.

 

Otázka 5:
Bude zachován odpočet DPH při nákupu nového motorového vozidla v roce 2012 a dále v návaznosti na nový sociální zákon?

 

Odpověď:
Ano, a navíc od 1. 4. 2011 lze o vrácení DPH požádat zpětně nejvýše však 3 roky od zakoupení motorového vozidla.

 

Otázka 6:
Jak to bude při souběhu příspěvků na nákup motorového vozidla a úpravu motorového vozidla k celkové částce 200 000 Kč na 10 let? Bude se částka za ruční ovládání do tohoto příspěvku započítávat?

 

Odpověď:
Částka za ruční ovládání se do tohoto příspěvku započítávat nebude. V příloze prováděcí vyhlášky jsou v části I. uvedeny pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí. V této části je obsažena i dodatečná úprava motorového vozidla vyžadující montáž, např. ruční ovládání.

 

Otázka 7:
Bude se příspěvek na zakoupení motorového vozidla z dávek SSP zohledňovat při přiznávání příspěvku na zakoupení motorového vozidla jakožto kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené občany?

 

Odpověď:
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla se z dávek SSP (státní sociální podpory – zák. č. 117/1995 Sb.) neposkytuje. Příspěvek je do 31. 12. 2011 poskytován podle ustanovení §35, vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2012 je příspěvek poskytován podle ustanovení §9 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Pokud žadatel požádá o příspěvek po 1. 1. 2012, poskytnutí předchozího příspěvku na zakoupení motorového vozidla zohledňováno bude. Ukládá to ustanovení §9, odstavec 10), zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Zde je uvedeno, že se příspěvek na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

 

Otázka 8:
Bude u příspěvku na nákup motorového vozidla a celkovou opravu uplatňována 10% spoluúčast?

 

Odpověď:
Spoluúčast se uplatňovat nebude (§10, odstavec 5, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením).

 

Otázka 9:
Dojde k úpravě částky na mobilitu a rozlišení, kdo používá automobil a kdo ne?

 

Odpověď:
Nikoliv, příspěvek na mobilitu je 400 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda-li je používán automobil.

 

Otázka 10:
Jaké pomůcky budou hrazeny z příspěvku na kompenzační pomůcky?

 

Odpověď:
Seznam pomůcek bude zveřejněn ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., a odkazy jsou staženy k příloze zákona č. 329/2011 Sb.

 

Otázka 11:
Proč zaniká příspěvek na úhradu garáže a příspěvek při užívání bezbariérového bytu?

 

Odpověď:
Tyto příspěvky jsou poskytovány podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a která platí pouze do 31. 12. 2011. Vyhláška č. 182/1991 Sb., byla zrušena zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Tyto dávky nebyly do nového zákona zařazeny.

 

Otázka 12:
Jak se bude postupovat v případě vrácení schodišťových plošin ÚP např. při úmrtí osoby, které byla plošina zapůjčena?

 

Odpověď:
Pomůcka bude majetkem úřadu práce, který ji občanovi zapůjčí na základě smlouvy o výpůjčce podle ustanovení § 659 až 662 občanského zákoníku. Povinnost vrátit výpůjčku bude upravena ve smlouvě. Občanský zákoník stanoví povinnost vrátit věc, jakmile ji občan nepotřebuje, nejpozději do konce stanovené doby zapůjčení. V případě, že vypůjčitel neužívá věc řádně nebo ji užívá v rozporu s účelem, může půjčitel požadovat vrácení i před koncem stanovené doby.

 

Otázka 13:
Budou moci příspěvek na mobilitu pobírat lidé, kteří budou umístěni celoročně v nějakém zařízení (domov pro seniory, ÚSP, chráněné bydlení apod.)?

 

Odpověď:
Ne, příspěvek nenáleží osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

 

Otázka 14:
Jaké další dávky zaniknou nástupem nového sociálního zákona?

 

Odpověď:
V rámci reformy dochází ke zrušení řady příspěvků. V systému státní sociální podpory zcela zaniká sociální příplatek a odpadá možnost současného pobírání  rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Osoby, které dosud pobírají oba tyto příspěvky na totéž dítě si budou muset do 31. 1. 2012 zvolit, který příspěvek budou nadále pobírat. Ruší se možnost pobírat rodičovský příspěvek na děti starší než 4 roky. V oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením zanikají příspěvky na úpravu bezbariérového bytu a garáže a příspěvek pro nevidomé občany. V rámci pomoci v hmotné nouzi již nebude náležet příspěvek na zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání a také se již nebude poskytovat příspěvek na základní vybavení domácnosti.

 

 

Karty sociálních a mimořádných výhod

Otázka 15:
Budu si muset měnit klasický průkaz (u mě ZTP/P) za sociální kartu? Pokud ano, kdy a kde si ji budu moct vyřídit?

 

Odpověď:
Průkazy mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P, které byly přiznány před nabytím účinnosti nového zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, tj. do 31. 12. 2011, budou platit nadále, nejdéle však do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 budou platit pouze karty sociálních systémů, o které si bude muset držitel průkazu mimořádných výhod zažádat. Zásadně se mění důvody pro přiznání průkazu. Dosavadní zdravotní indikace jsou nahrazeny stupni závislosti. Průkaz TP bude náležet při přiznání I. stupně závislosti. Průkaz ZTP bude náležet při druhém stupni závislosti nebo osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Průkaz ZTP/P bude náležet osobám, kterým byl přiznán stupeň závislosti III. nebo IV. a osobám, které nejsou schopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z jiných důvodů než je praktická nebo úplná hluchota. O nový průkaz osoby se zdravotním postižením se bude žádat na některé krajské pobočce Úřadu práce. Krajská pobočka Úřadu práce vydá v této věci i rozhodnutí o přiznání či nepřiznání průkazu.

 

Otázka 16:
Jak dlouho budou platit stávající průkazy mimořádných výhod, které mají platnost i po 31. 12. 2011? Kde a kdy si mají lidé zažádat o nové?

 

Odpověď:
Průkazy mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P, které byly přiznány před nabytím účinnosti nového zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, tj. do 31. 12. 2011, budou platit nadále, nejdéle však do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 budou platit pouze karty sociálních systémů, o které si bude muset držitel průkazu mimořádných výhod písemně zažádat. O nový průkaz osoby se zdravotním postižením se bude žádat na některé krajské pobočce Úřadu práce.

 

Otázka 17:
Na co budu potřebovat sociální kartu?

 

Odpověď:
Karta sociálních systémů plní 3 hlavní funkce:

1.      Funkce identifikační (vzhledem k jednotnému informačnímu systému úřadu práce): Na základě osobních údajů na kartě sociálních systémů bude sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce vědět podstatné informace o uživateli karty např. jaké pobírá dávky státní sociální podpory, zda je uživatelem příspěvku na péči atd.

2.      Funkce platební: Karta sociálních systémů může mít i funkci platební karty. Pokud si uživatel karty zvolí možnost, že mu bude některá pravidelná, opakující se měsíční dávka evidována na kartu sociálních systémů, může touto kartou hradit platbu za poskytování sociálních služeb, nebo uskutečnit nákup v obchodech. U všech sociálních a peněžitých dávek si uživatel sám dobrovolně vybere, zda bude chtít využívat platební funkci této karty. Pro zasílání a vybírání finančních dávek bude řada lidí využívat nadále své platební účty, nikoliv kartu sociálních systémů. Povinnost výběru finančních prostředků prostřednictvím karty sociálních systémů budou mít pouze osoby, pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi.

3.      Karta osoby se zdravotním postižením: Jednou z využitelných funkcí karty sociálních systémů bude institut osoby se zdravotním postižením. Tato funkce nahradí průkazy mimořádných výhod, jejichž platnost zanikne k 31. 12. 2015. Budou nadále existovat tři stupně institutu zdravotního postižení: Průkaz TP – průkaz osoby se zdravotním postižením, průkaz ZTP – průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením, průkaz ZTP/P – průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce.

Do budoucna se uvažuje o rozšíření funkčnosti karty sociálních systémů. Tato karta by měla mít i funkce evropského průkazu pojištěnce zdravotní pojišťovny. Tato idea však nyní ještě není uzákoněna a jedná se pouze o návrh.

 

Otázka 18:
Vydávání nových parkovacích průkazů za současné označení „Vozík“ a dokdy si o něj musí klient požádat?

 

Odpověď:
Současně používané znaky O1 lze využívat do 31. 12. 2012. V průběhu roku 2012 bude nutné si tento znak vyměnit za parkovací kartu O7. Tyto parkovací karty však zůstávají v kompetenci sociálních odborů obcí s rozšířenou působností. Nebudou je tedy vydávat krajské pobočky Úřadů práce. Rozhodnutí o vydání karty O7 zůstává v kompetenci obecních úřadů.

 

Otázka 19:
Proč jsou spojovány mimořádné výhody osob se zdravotním postižením s kartou sociálního systému, když mám tento průkaz vydán na nemoc a ne v závislosti k přiznané výši příspěvku na péči (stupni)? Jak budou posuzování ti občané, kteří žádný příspěvek nepobírají?

 

Odpověď:
Kartu sociálních systémů lze vydat i občanům, kteří nepobírají žádné opakující se finanční dávky. Karta sociálních systémů bude plnit pouze jednu ze svých využitelných funkcí a to funkci průkazu osoby s těžkým zdravotním postižením (TP, ZTP, nebo ZTP/P). S žadatelem o průkaz osoby se zdravotním postižením bude zahájeno správní řízení na základě podání písemné žádosti v této věci. Karta sociálních systémů bude vydávána i osobám, které budou chtít využívat kartu sociálních systémů pouze v souvislosti statutu osoby se zdravotním postižením. Vydání karty sociálních systémů není nutné vázáno na čerpání finančních dávek a příspěvků.

 

Otázka 20:
Jaký bude rozdíl mezi současným průkazem mimořádných výhod a novým?

 

Odpověď:
Držitelé průkazů mimořádných výhod mohli v rámci přiznání mimořádných výhod využívat určité kompenzace a to především finanční slevy v jízdném v MHD a dopravě celorepublikového rozsahu. Veškeré tyto kompenzace trvají nadále, nebyly nijak omezeny, ani pro držitele nové karty sociálních systémů, pokud tato karta plní funkci průkazu osoby s těžkým zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P).

 

Otázka 21:
Nebude na nové kartě sociálních systému nadbytek informací, které nejsou potřeba?

 

Odpověď:
Jaké informace by měly, či neměly být uveřejněny na kartě sociálních systémů a kolik funkcí by měla karta sociálních systémů plnit je od prvopočátku vzniku karty předmětem sporu mezi zákonodárci, státními i nestátními subjekty. Na tuto otázku by existovala řada protichůdných odpovědí. Informace uveřejněné na kartě sociálních systémů by měly být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tyto náležitosti jsou prověřovány Úřadem pro ochranu osobních údajů.

 

Otázka 22:
Musím aktivovat kartu sociálních systému? Musím přes tuto kartu platit poskytovatelům? Jak to bude u rodinných příslušníků pečujících o osobu pobírající příspěvek na péči?

 

Odpověď:
Příspěvek na péči bude vyplácen měsíčně, v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, nebo převodem na platební účet, nebo v hotovosti. Výplata příspěvku na péči v hotovosti znamená využití poštovní složenky. Vystavení poštovní složenky bude hrazeno z finančních prostředků příjemce příspěvku. Z výše uvedeného vyplývá, že příjemce příspěvku na péči nemá za povinnost aktivovat, nebo používat kartu sociálních systémů.

Další nezbytnou součástí možnosti platby finanční úhrady prostřednictvím karty sociálních systémů jsou čtecí zařízení, která by mohla odečítat finanční částky z karet sociálních systémů. Taková zařízení by si poskytovatelé sociálních služeb museli zakoupit. Jelikož se jedná o vysokou finanční investici včetně zakoupení licence softwarového programu zařízení, nebudou mít všichni poskytovatelé k dispozici zařízení na odečítání finančních úhrad za poskytování sociálních služeb.

 

Otázka 23:
Nebudou údaje spojené s kartou sociálních systému použity pracovníky proti klientovi (využívání příspěvku, provedené platby a kam, nucení platit jen touto kartou,…)?

 

Odpověď:
Účelem kontroly využití příspěvku na péči je využívání poskytovaného příspěvku na zajištění pomoci při zvládání základních životních potřeb. Příjemce příspěvku na péči by měl až 12 kalendářních měsíců zpětně prokázat, jakým způsobem uhradil poskytované služby fyzickými nebo právnickými osobami např.: účtenkami, dokladem o převodech, podepsaným vyúčtováním služeb atd. Nositelem důkazu využívání příspěvku na péči na zajištění základních životních potřeb je sám příjemce na péči.

 

Otázka 24:
Kdo smí nahlížet do údajů, jež jsou spojeny s kartou sociálních systémů? Kdo bude spravovat tyto údaje? Nelze se do tohoto systému nabourat a zneužít jej?

 

Odpověď:
Standardizovaný záznam sociálního pracovníka a karta sociálních systémů jsou součástí jednotného informačního systémů práce a sociálních věcí (zkratka JISPSV). Standardizovaný záznam sociálního pracovníka bude veden sociálním pracovníkem o každém klientovi, se kterým vykonává činnosti sociální práce. Veškeré údaje obsažené ve Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka jsou majetkem MPSV ČR. Do tohoto formuláře mohou nahlížet na základě zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v pozdější platné právní úpravě sociální pracovníci obcí II. a III. typu a krajů. V souvislosti s výkonem sociální práce podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi to mohou být sociální pracovníci obcí. Každý informační systém lze zneužít různými způsoby. Nikde na světe není zaručena bezpečnost informačních systémů.

 

Otázka 25:
Kdo smí nahlížet do údajů, jež jsou spojeny s kartou sociálních systémů? Kdo bude spravovat tyto údaje? Nelze se do tohoto systému nabourat a zneužít jej?

 

Odpověď:
Systém spojený s kartou sociálních systému bude spravovat jednak příslušný úřad práce a jednak (v případě, že bude klient držitelem karty sociálních systému) příslušná banka. Obě tyto instituce budou muset údaje chránit plně v souladu se zákonem č. 100/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Kartu bude banka vyrábět v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běžné ochranné prvky.

 

Otázka 26:
Bude muset držitel karty sociálního systému platit poplatky bance z této karty, a pokud ano v jaké výši?

 

Odpověď:
Dávky si bude možné vybrat z bankomatu, bude možné platit v obchodě a bude možné s ní platit i převodem na účet. Za vydání karty příjemce dávek platit nebude, bezplatné bude také vedení účtu ke kartě. V rámci standardní služby bude 1 výběr z bankomatu zdarma a 1 převod zdarma ke každé dávce. Nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu bude také zdarma. Neplatí se ani za vedení účtu.

 

Otázka 27:
Mohu využívat dosavadního systém výplaty dávek, na který jsme zvyklí, nebo musím využívat tuto kartu sociálních systémů?

 

Odpověď:
Od ledna si budete moci zvolit, zda dostávat výplatu dávek stejným způsobem jak dosud nebo prostřednictvím karty sociálních systémů.

 

Otázka 28:
Jak proběhne propojení průkazu mimořádných výhod s PNP, která dávka bude určující? Bude možné přiznat PNP jen na základě původního vydání průkazu mimořádných výhod?

 

Odpověď:
První a určující dávkou bude příspěvek na péči, vznikne-li žadateli nárok na příspěvek na péči, bude mít automaticky nárok také na průkaz osob se zdravotním postižením. Při příspěvku 1. stupně na průkaz TP, příspěvku 2. stupně průkaz ZTP a při 3. – 4. stupni průkaz ZTP/P. Opačně však tento vztah platit nebude, neboť dosavadní průkazy byly vydávány na základě zdravotních indikací. Dosavadní průkaz ZTP a ZTP/P však zakládá nárok na příspěvek na mobilitu a to podobu jejich platnosti. Nejdéle však do 31. 12. 2015. Povinnost prokazovat čestným prohlášením nárok na mobilitu bude i v těchto případech.

 

Příspěvek na péči

Otázka 29:
Jak se bude měnit posuzování úkonů pro stanovení stupně závislosti?

 

Odpověď:
Dosavadní hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti bude nahrazeno hodnocením 10 životních potřeb jimiž jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 391/2011 Sb.

 

Otázka 30:
Posuzování stupňů závislosti dle nových pravidel (nepostihují to podstatné, spoustu lidí uvrhnou do nejistoty po všech stránkách, dle současných informací klientů vyvolávají paniku a obavy)?

 

Odpověď:
Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí

a)     tělesné struktury a

b)     tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.

Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze k vyhlášce č. 391/2011 Sb., není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 

Otázka 31:
Jak prokázat nezvládání úkonů, když posudkový lékař sníží PNP, a to třeba radikálně ze III. stupně na I. nebo jej odebere úplně?

 

Odpověď:
U žadatele o příspěvek na péči se budou posuzovat jednotlivé aktivity v rámci 10 domén (oblastí). Zákonem o sociálních službách bylo stanoveno 10 těchto oblastí: mobilita, orientace, komunikace, stravování, obouvání a oblékání, výkon fyziologické potřeby, výkon tělesné hygieny, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Každá z uvedených 10 domén obsahuje i aktivity, které jsou posuzovány vzhledem ke schopnosti samostatného zvládání, nebo zvládání s dopomocí, či za dohledu další fyzické osoby. Tyto domény a aktivity bude posuzovat posudkový lékař posudkové služby. Je nutné vždy konkrétně odůvodnit, jakou aktivitu v konkrétní oblasti člověk se zdravotním postižením nezvládá. Pro uznání jedné z 10 uvedených oblastí je potřeba obhájit jednu z aktivit dané oblasti. Dokazování potřeby pomoci jiné fyzické osoby bude podobné jako tomu bylo doposud u odůvodňování nezvládání úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti. Při snížení příspěvku na péči by měl občan vždy využít odvolání proti rozhodnutí. Pokud by odvolání nebylo úspěšné, je možné dále podat přezkumné řízení, které bude rozhodovat sám ministr práce a sociálních věcí. Po odvolání lze podat na místo přezkumného řízení k ministrovi správní žalobu k soudu. Žalobu lze podat pouze do 60 dnů od doručení rozhodnutí o odvolání ve věci příspěvku na péči.

 

Otázka 32:
Bude možné příspěvek na péči vyplácet složenkou?

 

Odpověď:
Příspěvek na péči je měsíční, opakující se sociální dávku, kterou lze vyplácet prostřednictvím karty sociálních systémů, nebo přes platební účet, nebo v hotovosti. Z hlediska možností, které umožňuje zákon o sociálních službách, si příjemce příspěvku na péči sám určuje způsob výplaty této dávky. Pokud dá příjemce příspěvku na péči příkaz k výplatě v hotovosti, bude to znamenat výplatu prostřednictvím poštovní poukázky. Náklady spojené s výplatou prostřednictvím poštovní poukázky si bude muset příjemce příspěvku na péči uhradit ze svých finančních zdrojů.

Posudková služba
 

Otázka 33:
Jak se změní posudková služba a stížnosti na postup a jednání některých posudkových lékařů s nástupem nového sociálního zákona (v současnosti mají klienti stížnosti, odvolání, žaloby)?

 

Odpověď:
Posudková služba bude muset reagovat především na změněná kritéria hodnocení a na obsah životních potřeb. Z hlediska žadatele o dávky dojde k významnému posunu v tom smyslu, že rozhodnutí v 1. stupni bude vydávat úřad práce a odvolacím orgánem bude ministerstvo. To bude mít za následek praktický zánik možnosti přezkumného řízení neboť v tomto případě by ministerstvo přezkoumávalo zákonnost vlastního rozhodnutí jako odvolacího orgánu. Právo na podání odvolání, možnost požádat o přezkum u Ministerstva práce a sociálních věcí, stejně jako podání správní žaloby k soudu zůstává zachováno. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc připravuje rozšíření počtu posudkových lékařů o tzv. smluvní lékaře, kteří by na vyžádání vypracovávali posudky u pacientů trpících méně známými nebo vzácnými nemocemi.

 

Otázka 34:
Jak a kam se mohu odvolat proti rozhodnutí posudkové komise? Bude zachovaná možnost se odvolat pro „podjatost“ komise k jiné?

 

Odpověď:
Právo podat námitku na podjatost bude zachováno. Odvolání proti rozhodnutí posudkové komise však není možné dnes a nebude možné ani do budoucna. Máte právo podat odvolání proti rozhodnutí úřadu, který rozhodnutí vydává na základě podkladů zaslaných posudkovou komisí (v případě invalidních důchodů podáváte námitky nebo správní žalobu). Nejste-li spokojeni s vyjádření (resp. postupem, případně chováním) posudkové komise, máte právo podávat stížnost, případně žádat o přezkoumání případu jinou posudkovou komisí (viz „podjatost“). Případné stížnosti můžete zasílat na Odbor posudkové služby MPSV ČR, Podskalská 19, 128 01 Praha 2.

 

Otázka 35:
Budu se moci odvolat k posudkovému lékaři MPSV, jako k nejvyššímu instančnímu orgánu?

 

Odpověď:
Ne, o odvolání bude rozhodovat Ministerstvo na základě stanoviska posudkové komise MPSV a i do budoucna zůstává zachováno žádat nápravu prostřednictvím soudu.

 

Otázka 36:
Jak je upravena etika posudkových komisí?

 

Odpověď:
Posudkový lékař, stejně jako každý jiný je vázán lékařskou etikou. Lékařská etika je obsažena v tzv. Hippokratově přísaze, ke které se zavazuje každý lékař na konci svého studia. Tato etika je závazná pro posudkové lékaře stejně jako pro lékaře v běžné praxi.

 

Otázka 37:
Z koho se bude skládat nová posudková komise, kdo v ní bude zasedat?

 

Odpověď:
Sociální reforma nemění způsob posuzování na jednotlivých stupních, ani organizační strukturu posudkové služby.

 

Otázka 38:
Budou soudy rozhodovat rychleji, pokud se budu soudně dožadovat nápravy proti rozhodnutí posudkové komise?

 

Odpověď:
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozšíření počtu posudkových lékařů o tzv. smluvní lékaře. Zvýší-li se počet lékařů vypracovávajících posudky, lze očekávat zkrácení dob potřebných k jejich vypracování. Jak dlouho však budou probíhat soudní řízení, odhadnout neumíme, tato problematika spadá spíše do resortu Ministerstva spravedlnosti.

 

Osoby pečující a rodiče dětí s OZP

Otázka 39:
Jak to bude s rodinami pečujícími o dlouhodobě zdravotně postižené dítě čí dítě těžce zdravotně postižené ve vztahu k jejich finančnímu zajištění s poukazem na malou možnost si přivydělat?

 

Odpověď:
Rodič, který pobíral na zdravotně postižené dítě rodičovský příspěvek, jej může pobírat dále a to až do vyčerpání finanční částky 220 000 Kč. Každý rodič by si měl v lednu zjistit, kolik peněz již z této částky vyčerpal do 31. 12. 2011. Jedná se především o rodiče dětí, kterým nebyly 3 roky před 31. 12. 2011. Pokud pobírá rodič zároveň s rodičovským příspěvkem i příspěvek na péči, musí si rozvážit, jakou dávku zvolí. Nelze pobírat souběžně příspěvek na péči a rodičovský příspěvek tak, jak to bylo možné do 31. 12. 2011. Rodič by se měl rozhodovat na základě stupně přiznaného příspěvku na péči. Je logické, že pokud pobírá rodič na zdravotně postižené dítě příspěvek na péči ve stupni III. a IV., bude finančně výhodnější nadále pobírat příspěvek na péči. Je nutné si nadále spočítat veškeré finanční příjmy celé rodiny, neboť k příspěvku na péči lze požádat o tzv. zvýšení příspěvku, pokud má rodina nižší finanční příjmy než je dvojnásobek životního minima. Zvýšení příspěvku na péči u těch, kteří mají méně než dvojnásobek životního minima, lze získat pouze k příspěvku na péči, nikoliv k dávce jiné, a to ani k rodičovskému příspěvku. I toto hledisko je nutné uvážit při volbě finanční dávky. Je nutné si uvědomit, že zvýšení příspěvku na péči bude přezkoumáváno každé tři měsíce, jako tomu bylo u sociálního příplatku, který ke dni 31. 12. 2011 zaniká a jehož jakousi náhradou je právě tzv. zvýšení příspěvku na péči. Pokud rodič nezvolí jednu z variant – rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči, bude mu automaticky vyplácen příspěvek na péči. Volba příspěvku na péči nebo rodičovského příspěvku má dopad pro další čerpání dávek státní sociální podpory. Příspěvek na péči nemůže být rodině nikdy započítáván jako rozhodný příjem pro přiznání dožadované sociální dávky. Pokud bylo dítě v rámci rodičovského příspěvku posouzeno jako dítě dlouhodobě zdravotně postižené, bude rodiči vyplácen příspěvek na péči ve stupni I. Pokud bylo dítě se zdravotním postižením posouzeno jako dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, bude rodiči vyplácen příspěvek na péči ve stupni II. Rodič si bude volit vyplácení určené finanční dávky prostřednictvím formulářů, které obdrží na krajské pobočce Úřadu práce ČR, a to buď na oddělení příspěvku na péči nebo na státní sociální podpoře. Nejedná se o dávku pro osoby se zdravotním postižením ve smyslu nově vzniklého zákona č. 329/2011 Sb. Tento zákon především upravuje nárok na dávky mobility a zvláštní kompenzační pomůcky.

 

Otázka 40:
Jak to bude s rodičovským příspěvkem v případě, že dítě je pro RodP posuzované ve III. stupni postižení a má přiznán pouze I. stupeň PNP? Co bude mít přednost – PNP v I. stupni nebo převedení rodičovský příspěvek na II. stupeň PNP?

 

Odpověď:
Pokud bylo dítě v rámci dávek státní sociální podpory posouzeno jako dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, mělo by být zařazeno do stupně závislosti II., s tím že vám bude ukončena dávka rodičovského příspěvku. Od 1. 1. 2012 bude příspěvek na péči ve stupni II. vyplácen ve výši 6 000 Kč na místo 5 000 Kč, který bude vyplácen do 31. 12. 2011.

 

Otázka 41:
Proč došlo k rozdílnosti přehodnocení zdravotního stavu z rodičovského příspěvku na příspěvek na péči odlišně jako u pěstounských dávek?

 

Odpověď:
Důvod spočívá s největší pravděpodobností v tom, že Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí žijících v zařízeních sociální péče a proto se snaží ekonomickou preferencí pěstounské péče zvýšit zájem pěstounů i o děti se zdravotním postižením. To se projevuje i v tom, že pro rodičovský příspěvek je dítě v současnosti dlouhodobě zdravotně postižené přehodnoceno pouze do I. stupně PNP, kdežto pro pěstounské dávky se bude považovat za I. stupeň závislosti již dítě v současnosti nemocné a za dítě ve II. stupni závislosti v současnosti dlouhodobě zdravotně postižené. Pro rodičovský příspěvek bude dítě v současnosti dlouhodobě těžce zdravotně postižené přehodnoceno pouze do II. stupně PNP, kdežto pro pěstounské dávky bude posouzen jako III. a IV. stupeň závislosti.

 

Otázka 42:
Jak bude posuzován vztah s Asistentem sociální péče (dříve pečující osobou jinou než osobou blízkou či zařízením), pokud nebude sepsána písemná smlouva? Je nutné sepsat smlouvu písemně i s osobou, která pečovala před 31. 12. 2011 a nadále v péči pokračuje? Jaké hrozí sankce za poskytování péče bez písemné smlouvy?

 

Odpověď:
Od 1. 1. 2012 vstupuje v platnost povinnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci mezi příjemcem příspěvku na péči a asistentem sociální péče. Pojem asistent sociální péče nahrazuje dosavadní označení jiná než blízká osoba. Může jít o známého, souseda, vzdálenějšího příbuzného apod. Této osobě je nově uložena povinnost písemného uzavření smlouvy. Sepsání smlouvy je však vhodné i v případě, kdy péči zajišťuje blízká osoba. Variantu poskytování péče bez uzavření písemné smlouvy mezi poživatelem příspěvku a asistentem sociální péče zákon neumožňuje.

 

Otázka 43:
Pečuji celodenně o rodinného příslušníka (ZTP/P, senior apod.), musím platit za asistenta po dobu, kterou strávím mimo domov?

 

Odpověď:
Rozsah poskytované péče je stanoven na základě Vaší dohody s osobou blízkou, které poskytujete péči, a také přiznaném stupni závislosti. V případě, že se jedná o vyřizování běžných záležitostí, nejste povinen hlásit změnu poskytovatele sociální služby a v případě, že po dobu Vaší nepřítomnosti není zapotřebí zajistit náhradní osobu, která bude službu poskytovat, není Vaší povinností ji zajistit. V každém případě povinnost zajistit si poskytovatele sociální služby má příjemce dávky a ne poskytovatel. Toto platí, pokud se jedná o osoby starší 18 let se způsobilostí k právním úkonům. Pokud se jedná o osobu mladší 18 let nebo o osobu, u které došlo ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, měla by být v případě potřeby zajištěna alternativní varianta – např. jiná blízká osoba. Pokud by se jednalo o delší časový interval (několik dní a více), kdy nebudete zajišťovat poskytování péče a službu bude zajišťovat jiná blízká osoba, asistent sociální péče (nebo-li jiná fyzická osoba) nebo registrovaný poskytovatel sociální služby, je povinen příjemce dávky nebo jeho zákonný zástupce ohlásit změnu poskytovatele soc. služby do 8 dnů.

Příspěvek na bydlení

Otázka 44:
Jakým způsobem bude u příspěvku na bydlení zkoumáno, že osoba není schopna svoji situaci (problematiku bydlení) řešit jiným způsobem, a jak bude tato situace prokazována či případně sankcionována za nepravdivost údajů?

 

Odpověď:
Příspěvkem na bydlení stát přispívá na náklady spojené s bydlením rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí, což znamená, že jednotlivec či rodina musí doložit veškeré příjmy. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Žádost o příspěvek na bydlení bude muset obsahovat prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení. To znamená, že v rámci řízení ve věci příspěvku na bydlení budou zjišťovány majetkové poměry a sociální situace žadatele. V případě, že žadatel neuvede pravdivé údaje, bude sankciován odebráním dávky či vrácením dávky. Také může být podána plátcem dávky žaloba na neoprávněné obohacení občana.

 

Otázka 45:
Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení bude možné čerpat pouze po dobu 84 měsíců za posledních 10 let. Od kdy se bude posuzovat oněch deset let? Zpětně nebo se první rok začne počítat až od 1. 1. 2012?

 

Odpověď:
Doba 10 kalendářních let bude počítána zpětně od kalendářního měsíce, který bude předcházet měsíci, na který budete příspěvek žádat. To znamená, že budou započítávány i doby pobírání příspěvku před 1. 1. 2012.

 

Otázka 46:
Budou dávkové systémy nějak propojeny, abych např. nemusel dokládat příjem pro příspěvky na kompenzační pomůcky, když jej dokládám pravidelně pro dávky hmotné nouze?

Odpověď:
V rámci sociální reformy je vytvořen jednotný informační systém práce a sociálních věcí, který bude využívat ke zpracování údajů standardizovaný záznam sociálního pracovníka a kartu sociálních systémů. Dávky budou vypláceny na jednotném výplatním místě – pobočky Úřadu práce České republiky. Tyto nástroje by měly umožnit, že pokud budou do systému zadány potřebné informace a údaje, půjde je využít při rozhodování u více dávek.

 

Otázka 47:
Dobrý den, slyšela jsem, že příspěvek na bydlení bude možné v budoucnu pobírat jen po omezenou dobu. Pobírám jej již 5 let, jsem OZP, příjem si zvýšit nemohu, to pak skončím na ulici?

 
Odpověď:
Příspěvek na bydlení budete moci od 1. 1. 2012 opravdu pobírat maximálně 84 měsíců, tedy 7 let. Doba 7 let nebude moci být překročena za období 10 kalendářních let. Doba, kterou již příspěvek pobíráte, bude bohužel do této lhůty započítávána. Novela upravuje výjimky, u kterých nejvýše přípustné doby pobírání příspěvku nebudou platit. Výjimky jsou následující:

-       neplatí u bytu, který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,

-       neplatí u bytu zvláštního určení, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,

-       neplatí u bytu, kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.

 

Zaměstnanost – veřejně prospěšné práce

Otázka 48:
Nutnost veřejně prospěšných prací k pobírání hmotného zabezpečení od ÚP – bude i zde možnost provádět dobrovolnictví, stejně jako u dávek v hmotné nouzi?

Odpověď:
Od 1. 1. 2012 se již z dobrovolnickou službou jako skutečností ovlivňující částku živobytí nepočítá.

 

Otázka 49:
Bude u veřejně prospěšných prací při pobírání hmotné nouze od Úřadu práce možnost nějakého odvolání se proti přidělení k výkonu těchto prací a bude případně úleva např. pro invalidní důchodce v I. a II. stupni, či pečující osoby apod.?

 
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit zásadní rozdíl mezi veřejně prospěšnou prací podle ustanovení §112 zákona o zaměstnanosti, za kterou náleží osobě odměna nebo mzda a které slouží k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání, a veřejnou službou podle §18a novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Základní rozdíl je ten, že za výkon veřejné služby nenáleží odměna. Pokud jde o obsahovou stránku veřejně prospěšných prací, jde o pracovně právní vztah, na který se vztahují ustanovení zákoníku práce. Rovněž v ustanoveních zákona o pomocí v hmotné nouzi týkající se veřejné služby je uvedeno, že při sjednávání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí pracovně právní předpisy. To do určité míry chrání osoby se zdravotním postižením, které byly uznány invalidní ve stupni I. a II.  Na osoby pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. a na osoby pečující o osoby ve stupni II. – IV. se povinnost výkonu veřejné služby nevztahuje stejně tak jako na poživatel příspěvku ve stupni II. – IV. a některé další osoby.

 
Otázka 50:
Je pravda, že bude firma muset zřídit chráněné pracovní místo, aby mohla čerpat příspěvek od úřadu práce?

Odpověď:
Ano, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jehož novelizace by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2012, přináší několik zásadních změn v zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Institut chráněné pracovní dílny má být sjednocen s institutem chráněného pracovního místa.

Nárokovost příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude zachována s tím, že příspěvek bude poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech, zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR. Zaměstnavatelé mají stanoveno přechodné období na zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa 6 měsíců, tedy do 30. 6. 2012.

U nově vymezených chráněných pracovních míst, na něž bude po 1. 1. 2012 poskytnut příspěvek na zřízení, bude požadováno jejich udržení nejméně po dobu 3 let.

Příspěvek dle §78 bude poskytován pouze na chráněná pracovní místa, která budou zřízena nebo vymezena po dohodě s Úřadem práce a bude splněna podmínka, že zaměstnavatel bude zaměstnávat více jak 50% osob se zdravotním postižením. Příspěvek bude mít dvě nárokové složky:

-       75% skutečných osobních nákladů, nejvýše do 8000,- Kč,

-       další náklady do výše 2000,- Kč ve struktuře uznatelných a prokázaných nákladů, jejichž okruh stanoví vyhláška.

Otázka 51:
Domnívám se, že nejsem natolik fyzicky a zdravotně zdatný, abych mohl veřejně prospěšné práce provádět (např. mám alergii na prach a mám nastoupit jako metař, mám odhrabávat sníh a tříštit led a na fyzickou práci nemám dostatek sil), nebo mi v tom brání společenské postavení (dovedete si někdo představit např. senátorku Filipiovou, jak uklízí a napichuje papírky na zastávkách MHD?).

 
Odpověď:
V ustanoveních zákona o pomocí v hmotné nouzi týkající se veřejné služby je uvedeno že při sjednávání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí pracovně právní předpisy. To do určité míry chrání osoby se zdravotním postižením, které byly uznány invalidní ve stupni I. a II. Na osoby pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. a na osoby pečující o osoby ve stupni II. – IV. se povinnost výkonu veřejné služby nevztahuje stejně tak jako na poživatel příspěvku ve stupni II. – IV. a některé další osoby. Zákony neobsahují žádné ustanovení počítající s respektováním společenského statusu osob.

Otázka 52:
Kdo na Úřadu práce bude mít na starosti agendu zdravotně znevýhodněných a seniorů ve vztahu k dávkám a příspěvkům?

Odpověď:
Bude se jednat o Oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce.

Otázka 53:
Vzhledem k přesunu kompetencí na ÚP, bude zřízeno i poradenské centrum u ÚP? Jak bude řešeno vzdělávání pracovníků ÚP, když pracovníci obcí měli povinnost zkoušek odborné způsobilosti (jakožto zaměstnanci územně samosprávných celků)?

Odpověď:
Při Úřadech práce jsou zřízena Informační a poradenská střediska (IPS) a jsou součástí Úřadu práce. Každé IPS spolupracuje se všemi odděleními příslušného ÚP a poskytuje všechny dostupné informace z následujících oblastí:

-       informace o možnostech rekvalifikací,

-       aktuální přehled nových pracovních míst,

-       možnostech rekvalifikace.

Jak bude řešeno vzdělávání pracovníků ÚP nevím. Tato otázka není dosud vyřešena. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR má Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra akreditované vzdělávací kurzy v oborech.

 

Ostatní

Otázka 54:
Jak to bude s osobami, jež jsou odkázány na speciální stravu a potraviny jako jedinou potravinu s ohledem k jejich zdravotnímu stavu a postižení (diety) ve vztahu k výši plateb za tyto potraviny?

 
Odpověď:
Přestože v zákoně o zdravotním pojištění není tato otázka výslovně řešena, existuje metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který tuto problematiku ošetřuje a dle ujištění pana ministra, bude věc řešena tím, že zdravotní pojišťovny zařadí tyto potraviny mezi ty, které jsou ve zdravotním pojištění plně hrazeny.

 

Otázka 55:
Podle návrhu změn by potraviny nebyly hrazeny zdravotními pojišťovnami, což by znamenalo pro mnohé lidi konec diet a tím pádem i potenciální kolaps organizmu. NRZP ČR se snaží o změnu příslušného ustanovení právního předpisu.

Odpověď:
Přestože v zákoně o zdravotním pojištění není tato otázka výslovně řešena, existuje metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který tuto problematiku ošetřuje a dle ujištění pana ministra, bude věc řešena tím, že zdravotní pojišťovny zařadí tyto potraviny mezi ty, které jsou ve zdravotním pojištění plně hrazeny.

 

Otázka 56:
Jaká další omezení a zúžení můžeme ještě do budoucna čekat?

Odpověď:
V rámci sociální reformy II jsou plánovány další změny, které by se měly především týkat ucelené rehabilitační péče pro osoby se zdravotním postižením. Také by se reforma měla dotknout systému dotačních řízení pro registrované poskytovatele sociálních služeb. Sociální reforma II by měla být směřována k roku 2013 a 2014. V tuto chvíli nemáme bližší informace.

zdroj:  www.nrzp.cz



Paní Mgr. Věra Strnadová komunikovala již delší dobu s ÚP ČR, až se jí
nakonec podařilo získat odpovědi na otázky jak bude organizačně zajištěno
fungování ÚP v roce 2012 v souvislosti s přechodem řady kompetencí na tento
úřad.

1. Jaká bude nová struktura jednotlivých referátů fungujících od začátku ledna 2012 v nových Úřadech práce?  

obrázek nelze přenést

 

2. Bude toto složení referátů zcela stejné jak na krajích, tak i na všech kontaktních místech? Respektive - které záležitosti konkrétně nebude možno vyřídit na kontaktních místech, takže klient bude muset do krajské pobočky?

Z hlediska zajištění obslužnosti klienta je garantováno, že bude moci komunikovat s ÚP na kterémkoliv pracovišti ÚP, ovšem zákonem je dáno, že místní příslušnost je dána obvodem krajské pobočky. Pokud tedy bude zájmem klienta vyřizovat své záležitosti mimo území kraje, pak bude muset ÚP zajistit postoupení dané záležitosti.

Co se týče zajištění agendy nepojistných sociálních dávek a agendy evidence uchazečů o zaměstnání a zprostředkování pak je možné vždy první kontakt učinit na kterémkoliv pracovišti ÚP v rámci krajské pobočky a následně bude dle dohody s klientem určeno pracoviště, které jej obslouží ve všech okolnostech požadavku klienta. Do sídla krajské pobočky se dostavuje pouze tehdy pokud je sídlo totožné se sídlem kontaktního pracoviště. Doporučujeme využívat interaktivní mapy ÚP na adrese: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp  

 

3. Jsou všechny kontaktní prostory upraveny bezbariérově a jsou dostatečně prostorné a vybavené tak, aby pojaly kumulaci klientů, která je dána sjednocením výplatního místa, zvlášť s ohledem na skutečnost, že mnoho z nich je zdravotně postižených, mají francouzské hole, invalidní vozíky atd.?

V tuto chvíli jsou dokončována jednání o dislokaci pracovišť ÚP. Všechna jednání jsou vedena tak, aby výše uvedeným podmínkám vyhovovala. Pokud jsou identifikovány problémy jako například malé čekárny nebo bariérovost jsou ještě v těchto dnech prováděny interiérové či drobné stavební úpravy. Zde nezbývá, než na případné problémy upozornit ze strany klientů tak, aby ÚP dokázal neprodleně prostory upravit nebo vyhledat jiné, vhodnější.

 

 

5. Jakým způsobem probíhá a v jaké fázi je právě nyní delimitace zaměstnanců obecních úřadů na všechny krajské pobočky i na kontaktní míst Úřadu práce?   

Celkově bude převedeno cca 1650 zaměstnanců městských a obecních úřadů. Toto číslo je v souladu s dohodou s vedením Svazu měst a obcí z října 2011, kdy se dohodl limit mezi 1500 a 1800 zaměstnanci, kteří budou převedeni.

V těchto dnech jsou podepisovány tzv. „jmenné seznamy“, tedy seznamy osob, které budou převedeny na Úřad práce ČR. V případě, že se pověřený zástupce ÚP a zástupce obce neshodnou na počtech převáděných osob, poslední rozhodovací pravomoc má Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Vzhledem k převodu výše uvedených agend nastane přechod úředníků a dalších zaměstnanců (dále jen „zaměstnanci“) na Úřad práce a ministerstvo způsobem, který je upraven v přechodných ustanoveních návrhu zákona.

Uvedená přechodná ustanovení upravují dohodu Úřadu práce a ministerstva s územními samosprávnými celky, jejímž obsahem je jmenný seznam zaměstnanců zařazených k výkonu práce do územních samosprávných celků, u nichž dojde dnem 1. ledna 2012 k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle bodů 4 až 6 čl. VIII návrhu zákona na Úřad práce nebo ministerstvo.

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do pověřených obecních úřadů, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a do úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči.

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z  pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb.

Na ministerstvo přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy, Magistrátu města Brno, Magistrátu města Ostravy a Magistrátu města Plzeň, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči.

Všichni přecházející zaměstnanci seznámeni s postupy a naprostá většina těchto zaměstnanců se již vyjádřila k přechodu pracovně právních vztahů.

 

 

6. Do kterého termínu mají být tito vybraní pracovníci přesunuti z obcí na ÚP i fyzicky včetně nové techniky, na které budou pracovat?

2. 1. 2012 zahájí zaměstnanci dotčeni přechodem svou práci na pracovištích ÚP. Úřad práce přebírá od obcí techniku, jež jim byla zapůjčena od MPSV. O tom, která technika bude přesunuta a která zůstane na obcích byly jednotlivé obce informovány prostřednictvím pověřených pracovníků Krajských poboček ÚP (KrP).

 

 

7. Jaké jsou vyčíslené přepokládané náklady na přechod agendy, zaměstnanců z obcí a měst na ÚP (včetně odstupného pro propuštěné zaměstnance), získání nové techniky a kdo bude tyto náklady hradit?

Z hlediska techniky není žádná nová pořizována z toho důvodu, že došlo ke snížení počtu zaměstnanců ÚP a současně je převáděna ta technika, která byla doposud zapůjčena městům od MPSV.

Odstupné zaměstnancům ÚP je hrazeno z rozpočtu ÚP a co se týče obcí, je samozřejmé, že jde na vrub rozpočtů obcí. Z hlediska celkové bilance nákladů a především bilance příspěvku na výkon státní správy obcím ze státního rozpočtu, jsou všechny tyto náklady pokryty, aniž by došlo ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.

 

8. Jsou pracovníci na všech pobočkách Úřadu práce ČR nyní dostatečně připraveni na novou, daleko rozsáhlejší agendu?  

Každý zaměstnanec má svou povinnost se průběžně vzdělávat, v případě změn zákonů je to zajištěno zveřejněním předpisů hned, jak byly schváleny. Systematické prezenční a videokonferenční školení bylo započato 6. 12. 2011 jak v legislativních změnách, tak pro ovládání nových PC aplikací. Probíhá intenzivně denně. Většina vzdělávacích akcí je řešena formou e-learningu.

 

9. Jaký je Váš názor na upozornění zástupců měst a obcí na riziko, že pobočky Úřadu práce ČR pravděpodobně nebudou mít dostatek kapacity a zkušeností na výplatu nových dávek a na sociální práci a obce ji nebudou schopny z důvodu nedostatečných finančních prostředků nadále provádět?

Úřad práce bude mít dost kapacit na výplatu všech nepojistných sociálních dávek. Obce budou mít dostatek peněz z hlediska prostředků na výkon sociální práce. V celkové bilanci mají o 200 milionů více, než v objemu příspěvku na výkon státní správy ve srovnání s rokem 2011 (po odečtení počtu systemizovaných míst, která přecházejí na ÚP.)

 

10. Bylo bráno v úvahu, že propojování informačních systémů a zanášení změn může hned na začátku způsobit potíže, takže je nebezpečí, že v lednu 2012 nebude nový systém funkční?

Ano. Pro zajištění přechodného období budou funkční jak nové tak původní informační systémy, což zajistí výplatu již přiznaných dávek a současně řízení o všech nových žádostech.

 

11. Od 2. ledna 2012 bude novou agendu řešit nová instituce, noví pracovníci s novým softwarem podle nových zákonů, takže žádnou dosavadní zkušenost nebude možné využít pro odbavování desetitisíců klientů. Upozorňovali zástupci měst a obcí včas MPSV na to, že příliš mnoho změn ve velmi krátkém časovém termínu ohrožuje výkon správních činností v lednu 1012?

Jedinou novou agendou jsou dávky pro osoby se zdravotním postižením a v této věci jsou připravováni v rámci školení jak nynější tak i budoucí zaměstnanci ÚP. Ve všech ostatních agendách je tomu obdobně a současně je budou vykonávat titíž lidé, kteří je vykonávali doposud, tj. jak z obcí tak i z ÚP.

 

12. Jsou dořešeny a odzkoušeny nové softwarové programy na všechny potřebné činnosti v dávkovém systému, v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi, v legislativě pracovněprávní, v oblasti péče o zdravotně postižené osoby včetně nově vzniklých příspěvků?

Viz odpověď k bodu 8.

 

13. Odpovídá pravdě informace, že bude nutno vytvořit též learningové programy, kterými by byli proškoleni zaměstnanci Úřadu práce, by si je cvičně v rámci learningu v kancelářích zkoušeli? Pokud je to pravda, s jakými náklady se počítá na softwarové vybavení celkem (včetně programů na všechny nové agendy) a kdo je bude platit?

Zajištění školení a metodické podpory je součástí dodávky tvorby agendových aplikací, což je financováno prostřednictvím rozpočtu MPSV a současně s využitím strukturální pomoci EU.

 

14. Zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo bude v praxi znamenat zvýšené nároky na aktivitu zaměstnanců Úřadu práce při vyhledávání volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání a při jednání se zaměstnavateli o možnostech vytváření nových pracovních míst. Bude na tuto práci navíc také více pracovníků ÚP, anebo to bude znamenat více práce pro stávající pracovníky?

Zaměstnanci v referátu trhu práce při každé Krajské pobočce ÚP vytvářejí a aktualizují databázi zaměstnavatelů a volných pracovních míst, provádí monitoring zaměstnavatelů a volných pracovních míst. Dále pak příslušný ředitel kontaktního pracoviště se ve spolupráci s oddělením zaměstnanosti krajské pobočky ÚP podílí na monitoringu zaměstnavatelů a volných pracovních míst. Tato činnost bude zajišťována stávajícím počtem zaměstnancům.

 

15. V důsledku zrušení kategorie chráněných pracovních dílen bude potřeba na začátku roku nově administrovat cca 35 000 až 40 000 chráněných míst. Pro ÚP to bude další nová rozsáhlá agenda včetně kontroly sjednaných podmínek. Zvládnou to všechny pobočky ještě v průběhu měsíce ledna?

Předpokládaná administrativní náročnost je zmírněna přechodným ustanovením novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, tj. platnost Vámi zmiňovaných ustanovení bude posunuta s účinností k 1. červenci 2012.

 

16. Jakým způsobem se zajistí, aby při dosavadní rozsáhlé činnosti měli zaměstnanci Úřadů práce dostatek času ještě na mnohem více dalších povinností po převzetí agendy sociálních odborů, výplaty nepojistných dávek a podobně? Budou jejich nové povinnosti ohodnoceny zvláštními příplatky?

Systém odměňování v rámci ÚP se řídí obecně závaznými předpisy a současně je zaveden systém pravidelného hodnocení pracovní výkonnosti u všech zaměstnanců.

Znovu je potřeba zdůraznit, že agendy nepojistných sociálních dávek budou posíleny ze stávajících cca 1 700 systemizovaných míst na 3 600 systemizovaných míst, což zajistí plnou funkčnost těchto agend.

17. Jakým způsobem budou informovány všechny oprávněné osoby se zdravotním postižením o nové dávce (například na mobilitu, kterou budou pobírat všichni držitelé průkazek ZTP a ZTP/P plošně), o změnách ve vedení agendy a místě výplat?

V současné době obecní úřady, které dosud rozhodovaly o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a mimořádných výhodách, rozesílají příjemcům dávek a držitelům průkazů mimořádných výhod písemné sdělení o změnách, ke kterým dochází v souvislosti s přijetím zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Přijetím této právní normy dochází 1. 1. 2012 mimo jiné ke zrušení institutu mimořádných výhod (upravených zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

Držitelé průkazů mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (tj. I. stupeň - průkaz TP, II. stupeň – průkaz ZTP a III. stupeň – průkaz ZTP/P) jsou zmíněným písemným sdělením informování, že tyto průkazy zůstávají v platnosti i po 1. 1. 2012, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené na zadní straně průkazu, nejdéle však do 31. 12. 2015. Ačkoli je institut mimořádných výhod rušen, benefity, které z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P vyplývaly, zůstávají v platnosti i nadále. Pokud má osoba přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), bude mít při splnění ostatních podmínek nárok na příspěvek na mobilitu. Zájemce o tuto dávku si musí po 1. 1. 2012 podat žádost na příslušné krajské pobočce Úřadu práce (příspěvek je přiznáván na základě žádosti osoby, ne „plošně“). Nárok na tuto měsíčně se opakující dávku trvá do uplynutí doby platnosti vyznačené na zadní straně průkazu, nejdéle však do 31. 12. 2015. Pro další poskytování této dávky, po uplynutí uvedené doby, musí dojít k novému posouzení zdravotního stavu, pokud nebude již posouzen pro účely příspěvku na péči.

 

18. Dávky na mobilitu mají být vypláceny všem držitelům průkazek ZTP a ZTP/P každý měsíc? S jakou agendou to bude spojeno?

Příspěvek na mobilitu je jednou z dávek, kterou zavádí nový zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Tak jak je uvedeno v odpovědi na předchozí dotaz, příspěvek na mobilitu je měsíčně se opakující dávka (ve výši 400 Kč).

 

19. Považujete za správné, že se příspěvky na mobilitu rozmělnily tak, že místo aby byly určeny na provoz motorového vozidla tělesně postiženým lidem, kteří jsou na individuálním motorovém vozidle závislí, mají být tyto příspěvky přiznány všem plošně i v případě, že nemají žádné problémy s chůzí, přičemž mají průkazky ZTP a ještě částečný invalidní důchod?

Nepřísluší mi komentovat osobní názory na legislativní změny.

20. Kdo nese osobní zodpovědnost za to, aby byly již začátkem ledna 2012 vyplaceny všechny nepojistné dávky, včetně těch nově přiznaných? (Prosím jméno konkrétní zodpovědné osoby.)

Všichni zodpovědní pracovníci, ředitelé krajských poboček, vedení Úřadu práce ČR.

 

21. Domníváte se, že většina občanů ČR, kterých se to týká, souhlasí s těmito změnami? 

Nepřísluší mi komentovat osobní názory někoho jiného.

 

22. Domníváte se, že většina pracovníků Úřadů práce a obcí souhlasí s těmito změnami?

Nepřísluší mi komentovat osobní názory někoho jiného.

23. Organizace osob se zdravotním postižením aktivně vystupovaly proti těmto změnám. Proč na tento jejich nesouhlas nebyl brán zřetel? Vzniklým konsensem nejsou občané se zdravotním postižením spokojeni, což dali opakovaně důrazně najevo prostřednictvím svých organizací. Není to porušením Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením? (Článek 4, odstavec 3. Při vytváření a uplatňování legislativy a politik za účelem provádění této úmluvy, stejně jako při rozhodování o dalších otázkách týkajících se osob se zdravotním postižením, budou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, konzultovat osoby se zdravotním postižením, i děti se zdravotním postižením, a budou s nimi aktivně spolupracovat prostřednictvím jejich reprezentativních organizací.) 

Během přípravy nového zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením docházelo k intenzivním jednáním mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a zájmovými skupinami osob se zdravotním postižením (konkrétně: Národní rada osob se zdravotním postižením). Mnohé výstupy z těchto jednání jsou zapracovány ve výsledné podobě výše uvedeného zákona.

Pro bližší informace o průběhu procesu tvorby zmiňovaného zákona se obraťte na Ministerstvo práce a sociálních věcí jako na legislativního tvůrce.

 

V případě dalších dotazů je k dispozici

Jiří Reichl
tiskový mluvčí
Úřadu práce ČR – generální ředitelství
Karlovo náměstí 1359/1
128 01 Praha 2

www.uradprace.cz
jiri.reichl@uradprace.cz
tel.: +420 950 19 3576

zdroj: www.nrzp.cz

(Zákon 329/2011 Sb.) ČÁST PRVNÍ

DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením.

§ 2

Druhy dávek

Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky:

a) příspěvek na mobilitu,

b) příspěvek na zvláštní pomůcku.

§ 3

Okruh oprávněných osob

Nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně

a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle jiného právního předpisu, nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu.

b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu.

c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,

d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie.

e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie.

f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle jiného právního předpisu.

a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi.

§ 4

Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem

Je-li oprávněnou osobou dítě, je orgán příslušný k rozhodování o dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte.

§ 5

Příslušnost k rozhodování

(1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).

(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).

HLAVA II

PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU

§ 6

Nárok na příspěvek na mobilitu

(1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

(2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s výjimkou podmínky opakovaného dopravování, musí být splněny po celý kalendářní měsíc.

(3) Splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.

§ 7

Výše příspěvku na mobilitu

Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 400 Kč.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu

(1) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace se pro nárok na příspěvek na mobilitu posuzuje podle zákona o sociálních službách stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči.

(2) Jestliže byl zdravotní stav žadatele o příspěvek na mobilitu již posouzen pro účely příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, vychází krajská pobočka Úřadu práce při rozhodování o příspěvku na mobilitu z tohoto posudku. V ostatních případech požádá krajská pobočka Úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace.

HLAVA III

PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU

§ 9

Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku

(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

(2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že

a) osoba je starší

1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla nebo na úpravu bytu,

2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa, nebo

3. 1 roku v ostatních případech,

b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá,

c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí.

(6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.

(7) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace.

(9) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě.

(10) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto.

(11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky. Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí splňovat.

(12) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není uvedena v seznamu podle odstavce 12, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 12.

§ 10

Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku

(1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 24000 Kč, se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 24000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první.

(2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1000 Kč.

(3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 24000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350000 Kč.

(4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti podle odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1000 Kč. Celkové sociální a majetkové poměry se pro tento účel posuzují podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

(5)Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí na stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí 200000 Kč.

(6) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800000 Kč. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.

§ 11

Příjem

(1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu.

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku.

(3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných.

§ 12

Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku

(1) Osoba, které byl vyplacen příspěvek na zvláštní pomůcku, je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže

a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky,

b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,

c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce,

d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat,

e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla,

f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo

g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže

a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem,

b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo

c) osoba zemřela.

(3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká, jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč.

(4) Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle odstavce 1.

§ 13

Výpůjčka zvláštní pomůcky

(1) Příspěvek na zvláštní pomůcku se neposkytuje na pořízení stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny a schodolezu. Tyto zvláštní pomůcky se poskytují na základě smlouvy o výpůjčce podle občanského zákoníku osobě starší 3 let, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v příloze k tomuto zákonu v bodě 1 písm. a), b) nebo d) až i), a to na její žádost. Konkrétní zvláštní pomůcku určuje krajská pobočka Úřadu práce; ustanovení § 9 odst. 9 platí přitom obdobně.

(2) Smlouvu o výpůjčce uzavírá s osobou jménem státu Úřad práce České republiky, a to prostřednictvím krajské pobočky. Kromě obecných náležitostí stanovených občanským zákoníkem musí smlouva o výpůjčce obsahovat ujednání o povinnosti osoby zajistit řádnou instalaci a provoz zvláštní pomůcky v souladu s jinými právními předpisy a ujednání o povinnosti hradit náklady na údržbu, opravy a revize zvláštní pomůcky. Smlouva o výpůjčce se uzavírá písemně.

(3) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků k úhradě instalace zvláštní pomůcky uvedené v odstavci 1, může jí krajská pobočka Úřadu práce poskytnout příspěvek na instalaci této zvláštní pomůcky. Ustanovení § 10 odst. 4 a § 11 platí obdobně. Spoluúčast osoby činí vždy minimálně 1000 Kč.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Nárok na dávku a na její výplatu

§ 14

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky.

(3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle tohoto zákona.

§ 15

Změna nároku na dávku a její výplatu

(1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a dlužná částka se doplatí, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení.

(2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.

(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.

§ 16

Zánik nároku na dávku a její výplatu

(1) Nárok na dávku nezaniká.

(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta neběží po dobu řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví.

§ 17

Přechod nároku na dávku a její výplatu

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby, postupně manžel, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.

(3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2 postupuje jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před smrtí oprávněné osoby, jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká.

§ 18

Nepřípustnost výkonu rozhodnutí a dohody o srážkách

Dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách.

Díl 2

Výplata dávek

§ 19

Způsob výplaty dávek

(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci.

(3) Dávky se vyplácejí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet určený příjemcem dávky nebo v hotovosti anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí žadatele o dávku. Způsob výplaty určuje příjemce dávky.

(4) Dávky se do ciziny nevyplácejí.

(5) Dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky.

§ 20

Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen „jiný příjemce dávky“).

(3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky nemůže dávku přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce dávky souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu.

Díl 3

Řízení o dávkách

§ 21

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je pouze žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17 odst. 1.

§ 22

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(2) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty příspěvku na mobilitu se zahajuje z moci úřední.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.

§ 23

Náležitosti žádosti

Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,

d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,

e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu,

g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,

h) určení způsobu výplaty dávky.

§ 24

Přerušení řízení

Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na mobilitu a o příspěvku na zvláštní pomůcku též na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje zdravotní stav žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách podle věty první též na dobu, po kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní stav účastníka řízení.

§ 25

Odvolání

Odvolání podané proti rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá odkladný účinek.

§ 26

Povinnosti žadatele o dávku

(1) Žadatel o dávku je povinen

a) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzván, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí,

b) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

c) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o dávce změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.

(2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu, nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu,  je povinen poskytnout písemný souhlas s tím, aby krajská pobočka Úřadu práce zjišťovala údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“).

Díl 4

Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky

§ 27

(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě zvláštní příjemce je povinen

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho výplatu,

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta.

(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku, popřípadě zvláštní příjemce je povinen písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku podle § 12.

(3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená ke splnění povinnosti. Výplata příspěvku na mobilitu se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost splněna.

§ 28

Přeplatky

(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.

(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.

Díl 5

Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

§ 29

(1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, krajská pobočka Úřadu práce současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění

b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění

c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství

d)před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti,

g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil základní pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti,  taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:

a) délka pobytu podle jiného právního předpisu na území České republiky,

b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území České republiky,

d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce postupuje tak, že

a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisupo dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů;

b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;

c) započte v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;

d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu, 4 body;

e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup

1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké, které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku dotčené osobě nedojde k zatížení systému.

(7) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud krajská pobočka Úřadu práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, je Ministerstvo vnitra povinno informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení přechodného pobytu této osoby podle jiného právního předpisu. Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost krajské pobočky Úřadu práce, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek poskytován, byl ukončen podle jiného právního předpisu, pobyt na území České republiky.

Díl 6

Informační systém

§ 30

(1)Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 jsou vedeny v informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Krajské pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2, včetně osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 poskytuje ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil,

d) rodné číslo a jeho změny,

e) státní občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

i) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

j) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

k) rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho narození,

l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) rodné číslo a jeho změny,

e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

f) druh a adresa místa pobytu,

g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

k) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

l) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

o) jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec,

p) jméno, popřípadě jména, příjmení osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území České republiky,

q) jméno, popřípadě jména, příjmení cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

r) jméno, popřípadě jména, příjmení rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle jiného právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

d) rodné číslo a jeho změny.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(8) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu zápisu údajů do informačního systému.

Díl 7

Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu a povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob

§ 31

(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách Úřadu práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem dotčené osoby.

(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad práce České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu a v Úřadu práce České republiky při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 32

Státní orgány, obce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny sdělit na výzvu příslušného orgánu, který o dávce rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce, písemně státnímu orgánu, obci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, dala písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou státní orgány, obce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu osoby, jíž se týkají.

§ 33

Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky anebo jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem ověřování skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku a pro smlouvu o výpůjčce zvláštní pomůcky podle § 13. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.

HLAVA V

PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

§ 34

(1) Osobám, kterým byl podle zákona o sociálních službách přiznán příspěvek na péči, a osobám, kterým byl přiznán příspěvek na mobilitu nebo příspěvek na zvláštní pomůcku, vydává krajská pobočka Úřadu práce podle jiného právního předpisu, kartu sociálních systémů, která současně v zákonem stanovených případech slouží jako průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (průkaz TP) nebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (průkaz ZTP) anebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P).

(2) Průkaz osoby se zdravotním postižením uvedený v odstavci 1 náleží též osobě starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace nebo je uznána závislou na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách.

(3) Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost).

(4) Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty.

(5) Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4.

§ 35

(1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(2) Žádost podle odstavce 1, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením.

(3) Pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti žadatele zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace a o posouzení stupně závislosti; při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku.

(4) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále platí obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24 až 26 s tím, že rozhodnutí se vydává jen v případě zamítnutí jeho vydání.

(5) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí obdobně i pro údaje týkající se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním postižením.

§ 36

(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na

a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavci 1,

b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,

b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,

c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce.

(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy.

HLAVA VI

ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 37

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 11 a 12.

§ 38

Přechodná ustanovení

(1) Řízení o peněžitých dávkách sociální péče a mimořádných výhodách podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, dokončí krajské pobočky Úřadu práce podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách sociální péče a mimořádných výhodách podle odstavce 1, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady a Ministerstvem obrany, dokončí ministerstvo podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Řízení o bezúročných půjčkách podle § 57 a 58 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecními úřady obcí s rozšířenou působností, dokončí tyto obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o bezúročné půjčce podle odstavce 3, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady, dokončí tyto krajské úřady podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Lhůty pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 se prodlužují o 30 dnů.

(6) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31. prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.

(7) Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod vydané podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení obsahující informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o postupu při jejich nahrazení novými průkazy. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.

(8) U osob, kterým byly rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu platnosti průkazu osvědčujícího stupeň těchto mimořádných výhod, nejdéle však do 31. prosince 2015, považuje podmínka neschopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace stanovená v § 6 odst. 1 pro přiznání příspěvku na mobilitu za splněnou.

(9) Nárok na dávky sociální péče a mimořádné výhody podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká od 1. ledna 2012, nebyl-li do 31. prosince 2011 nárok uplatněn u příslušného orgánu.

(10) Pohledávky vzniklé z půjček podle § 57 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Závazky příjemců dávek vzniklé podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pohledávky z těchto závazků přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku – Úřad práce České republiky.

(12) Lhůta stanovená pro opětovné poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla podle předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejíž běh neskončil před 1. lednem 2012, se započítává do lhůty stanovené v § 9 odst. 10.

(13) Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1 zahájený pověřenými obecními úřady nebo obecními úřady obcí s rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí jsou příjmem obce. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1 zahájený orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede Úřad práce České republiky.

(14) Příslušné pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností předají bezodkladně a bezúplatně územně příslušné krajské pobočce Úřadu práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty týkající se odstavců 1, 7 až 9 a 11. Ostatní spisy a dokumenty předají do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže o to budou krajskou pobočkou Úřadu práce požádány, jsou povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bezodkladně. U spisů a dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta, provedou skartační řízení. Obdobně postupují krajské úřady a Ministerstvo obrany při předání spisů a dokumentů týkajících se odvolacích řízení, s výjimkou odstavce 4, a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, při předání spisů a dokumentů týkajících se odstavců 1, 6 a 13.

(15) Do dne vydání karty sociálních systémů pro účely výplaty dávek se příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku vyplácejí převodem na platební účet určený příjemcem dávky nebo poštovní poukázkou anebo v hotovosti. Způsob výplaty určuje příjemce dávky.

§ 39

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

2. Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

3. Zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů.

4. Zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.

5. Část osmá zákona č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů.

6. Čl. I a čl. VI zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.

7. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

8. Čl. II a čl. VI zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. Zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky.

10. Čl. II zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

11. Čl. VIII a čl. IX zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře.

12. Čl. I zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.

13. Zákon č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

14. Čl. IV a čl. V zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.

15. Zákon č. 350/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

16. Část čtvrtá a pátá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

17. Část jedenáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

18. Část šestnáctá a sedmnáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.

19. Zákon č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

20. Část dvacátá pátá a dvacátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

21. Zákon č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

22. Část osmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.

23. Část sedmá zákona č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

24. Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

25. Zákon č. 47/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26. Část první a druhá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.

27. Část šestá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

28. Část šestá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.

29. Část čtvrtá zákona č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

30. Část desátá a dvacátá první zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

31. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

32. Zákon č. 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

33. Čl. I zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

34. Zákon č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

35. Zákon č. 144/1991 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení.

36. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

37. Čl. IV zákona č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38. Čl. IV zákona č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

39. Část třicátá druhá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.

40. Část druhá zákona č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb.

41. Část sedmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu.

42. Část čtvrtá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

43. Část sedmnáctá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

44. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

45. Vyhláška č. 28/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

46. Vyhláška č. 137/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

47. Vyhláška č. 206/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních.

48. Vyhláška č. 264/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

49. Vyhláška č. 138/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

50. Vyhláška č. 139/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

51. Vyhláška č. 320/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

52. Vyhláška č. 73/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zrušují některé právní předpisy na úseku sociálních věcí.

53. Vyhláška č. 72/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

54. Vyhláška č. 552/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

55. Vyhláška č. 365/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

56. Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

57. Vyhláška č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

58. Vyhláška č. 339/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

59. Vyhláška č. 279/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

60. Vyhláška č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

61. Vyhláška č. 388/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

62. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

63. Vyhláška č. 260/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

64. Vyhláška č. 313/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a vyhláška č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku.

65. Vyhláška č. 545/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

66. Vyhláška č. 177/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

67. Vyhláška č. 309/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

68. Vyhláška č. 161/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

69. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

70. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 164/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

71. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 73/1984 Sb., o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

72. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1987 Sb., o dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o místních poplatcích

§ 40

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 se slova „které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu,1a)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu1a),“.

Poznámka pod čarou č. 1a zní:

1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod“ nahrazují slovy „které jsou držiteli průkazu ZTP/P“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 41

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,“.

2. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“.

3. § 132 se zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

§ 42

V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 482/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se slova „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“)“ nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“ a slova „dávky sociální péče“ se nahrazují slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 43

V § 3 odst. 8 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., se slova „které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu";.

Poznámka pod čarou č. 12 zní:

12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

§ 44

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „kterým byly podle zvláštního právního předpisu11f) přiznány výhody II. stupně“ nahrazují slovy „kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“.

Poznámka pod čarou č. 11f zní:

11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

2. V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu11f),“ zrušují.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob

§ 45

Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 2 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.

2. V § 8 odst. 3 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

§ 46

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 87d odst. 1 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.

2. V § 87d odst. 2 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.

3. V § 106 odst. 3 se slova „systému sociální péče nebo“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o silničním provozu

§ 47

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 67 odst. 2 se slova „které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „držitelem průkazu ZTP/P“.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

2. V § 67 odst. 3 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II. stupně“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP“.

3. V § 67 odst. 4 větě druhé se slova „jí byly přiznány mimořádné výhody“ nahrazují slovy „je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova „které ji opravňují“ se nahrazují slovy „který ji opravňuje“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 48

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o sociální péči“ nahrazují slovy „o dávkách pro osoby se zdravotním postižením“ a slova „za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany“ se zrušují.

2. V příloze v položkách 5, 26, 27 a 36 se slova „kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy „kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.

3. V příloze v položce 17 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o životním a existenčním minimu

§ 49

V § 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 85/2010 Sb., se slova „dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu27)“ nahrazují slovy „příspěvek na mobilitu27), příspěvek na zvláštní pomůcku27)“.

Poznámka pod čarou č. 27 zní:

27) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

§ 50

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 19 zní:

19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“.

2. V § 11 odst. 4 se písmena d) až f) zrušují.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e).


ČÁST TŘINÁCTÁ

ÚČINNOST § 51

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou § 38 odst. 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou § 9 odst. 8, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.


Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.


Příloha k zákonu č. 329/2011 Sb.

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání

I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku

1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:

a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,

b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,

c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše,

d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,

e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,

f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin,

g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,

h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,

i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s krátkým pahýlem bez možnosti oprotézování nebo exatrikulace v kyčelním kloubu,

j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny,

k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin.

2. Za těžké zrakové postižení se považuje:

a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,

b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) – světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 – 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti,

c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02),

d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.

3. Za těžké sluchové postižení se považuje:

a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,

b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 - 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,

c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02).

4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla se považují:

a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i),

b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.

II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace)

a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky,

b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi,

c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi.

 

 

 

 

ČÁST PRVNÍ - ZPŮSOB HODNOCENÍ SCHOPNOSTI ZVLÁDAT ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ POTŘEBY(§ 1 - § 2c)

 

 

505

VYHLÁŠKA

ze dne 15. listopadu 2006,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:


ČÁST PRVNÍ

ZPŮSOB HODNOCENÍ SCHOPNOSTI ZVLÁDAT ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ POTŘEBY

§ 1

(1) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby.

(3) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí

a) tělesné struktury a

b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže,

a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.

(4) Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu.

§ 2

(1) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení.

(2) U osob, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, trvá sledované období rozhodné pro posouzení závislosti zpravidla jeden rok; funkční schopnost zvládat základní životní potřebu se v takovém případě stanoví tak, aby odpovídala převažujícímu rozsahu schopnosti ve sledovaném období.

§ 2a

Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

§ 2b

Pokud osoba do 18 let věku nemá z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stupni biopsycho-sociálního vývoje ještě vyvinutou schopnost zvládat některou ze základních životních potřeb nebo některou aktivitu, které jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, není pro účely posuzování stupně závislosti považována za osobu, která je neschopna základní životní potřebu zvládat. To neplatí, pokud osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při zvládání základní životní potřeby nebo některé aktivity, které jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

§ 2c

Při hodnocení základních životních potřeb pro účely stanovení stupně závislosti se základní životní potřeby, u nichž bylo zjištěno, že je osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat, sčítají.

 

 

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

 

 

Aktuální znění



108

ZÁKON

ze dne 14. března 2006

o sociálních službách

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen "osoba") prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.

(2) Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních.

§ 2

Základní zásady

(1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.

(2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

§ 3

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení,

b) nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením,

c) dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,

d) přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity,

e) sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný,

f) sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace,

g) zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby,

h) plánem rozvoje sociálních služeb výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb.

§ 4

Okruh oprávněných osob

(1) Sociální služby a příspěvek na péči jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně

a) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů

b) osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu

c) cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva

d)občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenstí jinak

e) rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak,

f) cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak,

g) cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu.

h) cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu.

(2) Sociální služby uvedené v § 57, 59 až 63 a § 69 jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také osobám legálně pobývajícím na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.

§ 5

Působnost v oblasti sociálních služeb

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"),

b) krajské úřady,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) okresní správy sociálního zabezpečení,

e) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).

(2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(3) V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje.

§ 6

Poskytovatelé sociálních služeb

Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu.

ČÁST DRUHÁ

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

HLAVA I

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

§ 7

(1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

(2)Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětský domov,anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.

(3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

(4) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

§ 8

(1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

(2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

§ 9

(1) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a) mobilita,

b) orientace,

c) komunikace,

d) stravování,

e) oblékání a obouvání,

f) tělesná hygiena,

g) výkon fyziologické potřeby,

h) péče o zdraví,

i) osobní aktivity,

j) péče o domácnost.

(2) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.

(3) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.

(4) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(5) Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

(6) Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni bio-psychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.

HLAVA II

VÝŠE PŘÍSPĚVKU

§ 11

(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

(3) Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2000 Kč za kalendářní měsíc.

HLAVA III

ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU

§ 12

(1) Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží

a) nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou

1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře,

2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,

3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a

b) rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,

jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu.

(2) Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek.

(3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 7 zákona o státní sociální podpoře.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem, zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.

HLAVA IV

NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU

§ 13

(1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8.

(2) Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odstavce 1, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

§ 14

Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu

(1) Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo jeho zvýšení.

(2) Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen.

(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být zvýšen, provede se zvýšení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala.

(4) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku.

(5) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek tak, že příspěvek nenáleží, příspěvek se odejme od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen.

§ 14a

(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52; to neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu přijata podle zvláštního právního předpisu jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c) jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k přijetí do zdravotnického zařízení uvedeného ve větě první došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba do zdravotnického zařízení přijata, není-li podle § 21a odst. 1 ohlášeno propuštění z tohoto zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém pobyt oprávněné osoby ve zdravotnickém zařízení netrval po celý kalendářní měsíc.

(2) Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši podle § 11 odst. 2 odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně krajská pobočka Úřadu práce zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti podle § 8 a tomu odpovídající výše příspěvku.

§ 15

Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu

(1) Nárok na příspěvek nezaniká uplynutím času.

(2) Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží, nejde-li o případy podle § 14 odst. 1. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o příspěvku.

§ 16

Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu

(1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.

(2) Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky příspěvku, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1 větě první, pokud v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, poskytovala oprávněné osobě pomoc a byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c). Pokud se v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, podílelo na pomoci oprávněné osobě více fyzických nebo právnických osob, nabývají tyto osoby nárok na příspěvek rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osoba zemřela, pokud jí od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.

(3) Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

§ 17

Postoupení a srážky

(1) Nárok na příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí a nemůže být předmětem dohody o srážkách.

HLAVA V

VÝPLATA PŘÍSPĚVKU

§ 18

Způsob výplaty příspěvku

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku.

(3) Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů,a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku anebo v hotovosti. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.

(4) Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci je poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje sociální služby na základě oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, povinen příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta.

(5) Podle odstavců 3 a 4 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď v hotovosti, nebo poukazem na platební účet.

(6) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

§ 19

Příjemce příspěvku

(1) Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku

a) zákonný zástupce, nebo

b) jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

§ 20

Výplata příspěvku zvláštnímu příjemci

(1) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2,

a) nemůže příspěvek přijímat, nebo

b) nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci.

(2) S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b). Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.

(4) Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený podle odstavce 1 písm. a) používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.

HLAVA VI

POVINNOSTI ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU

§ 21

(1) Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni

a) podrobit se sociálnímu šetření,

b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí,

c) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

d) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala; tato povinnost musí být splněna i v době přerušení řízení.

(2) Příjemce příspěvku je povinen

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce lhůtu delší,

c) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,

d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu,

e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12.

(3) Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.

(4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c), a to ani na výzvu krajské pobočky Úřadu práce ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula.

(5) Jestliže byla výplata příspěvku zastavena z důvodu nesplnění některé z povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku se obnoví od třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost opět splněna.

§ 21a

(1) Osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí oprávněné osoby do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu a propuštění z tohoto zařízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 51, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby, a dětský domov.

(2) Osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pobytové sociální služby podle § 48 až 51, zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu a dětský domov, pokud poskytovaly oprávněné osobě pomoc, jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby.

§ 22

Přeplatky

(1) Příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.

(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce může rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit přeplatek, jde-li o částku do 20 000 Kč v každém jednotlivém případě nebo na základě předchozího souhlasu ministerstva, jde-li o částku nad 20 000 Kč v každém jednotlivém případě.

(6) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí; tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

HLAVA VII

ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU

§ 23

(1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem; pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci.

(2) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba.

(3) Využívá-li nezletilá osoba pobytové služby (§ 48, 50, 52), vyzve krajská pobočka Úřadu práce osobu uvedenou v odstavci 2 nebo zákonného zástupce, aby požádali o příspěvek nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení výzvy. Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo pokud pobyt zákonného zástupce této osoby anebo osoby uvedené v odstavci 2 není znám, zastupuje tuto osobu v řízení o příspěvku zařízení sociálních služeb.

(4) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1, v němž se řízení nevede. Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku podává příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.

§ 24

Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat

a) označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,

b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,

c) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 příspěvek zvýšen.

§ 25

(1) Krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě.

(2) Krajská pobočka Úřadu práce sobností zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek.

(3) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

(4)Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce provádí sociální šetření také, pokud o to okresní správa sociálního zabezpečení požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby.

§ 26

(1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku také na dobu, po kterou je osobě poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, pokud nebylo do dne přijetí osoby do tohoto zařízení provedeno sociální šetření.

(2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.

§ 26a

(1) Řízení se nevede, jestliže krajská pobočka Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku podle § 14a odst. 1, § 18 odst. 6 nebo § 21 odst. 4 anebo podle § 14a odst. 2 věty první změní výši vypláceného příspěvku. V těchto případech je krajská pobočka Úřadu práce povinna doručit příjemci příspěvku písemné oznámení o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše. Písemné oznámení se nedoručuje do vlastních rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky nejpozději do 15 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla výplata příspěvku zastavena nebo ve kterém došlo ke změně jeho výše.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Tato krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše.

§ 28

(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.

(2) Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje ministerstvo; ustanovení § 26 platí obdobně.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

HLAVA VIII

KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU

§ 29

(1) Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda

a) příspěvek byl využit k zajištění pomoci,

b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu.

c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c),

d) způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat,

e) v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem ošetřujícího lékaře doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,

f) byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.

(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.

(3) Na postup při kontrole podle odstavce 1 se nevztahuje zákon o státní kontrole.

(4) O výsledku kontroly podle odstavce 1 provede krajská pobočka Úřadu práce záznam do spisu, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Záznam o výsledku kontroly podepisují osoby, které kontrolu provedly. Se záznamem musí být kontrolovaný seznámen.

(5) Zjistí-li krajská pobočka Úřadu práce při kontrole podle odstavce 1 závažné nedostatky v poskytovaných sociálních službách nebo zjistí-li, že sociální služby jsou poskytovány bez oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, je povinna neprodleně písemně informovat krajský úřad příslušný podle § 78 odst. 2.

(6) Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zaměstnanosti; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.

(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.