Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Kultovní auta ČSSR

Zdroj:  www.kultovniauta.cz

TATRA 603

Technické údaje
Motor: vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o objemu 2545 cm³ (r. 1958) a 2472 cm³ (r. 1970)
Max. rychlost: 160 km/h
Spotřeba: 12-13 l na 100 km
Výkon: 95-105 koní (70-77 kW) (dlemotoru)
Rozměry: délka – 5065 mm (4975 mm – r. 1970), šířka – 1910 mm (1895 mm – r. 1970), výška – 1530 mm
Hmotnost: pohotovostní – 1470 kg (1510 kg – r. 1970), celková – 1960 kg

 Legendární „šestsettrojka“

 

Byla to prvotřídní socialistická limuzína. Rychlá, pohodlná a originální. Tatra 603 vyráběná v Československu patřila mezi nejkrásnější auta, jaká jezdila po silnicích zemí východního bloku.

 

Širokou dálnicí se řítí nevšední vůz – žlutý s černou střechou. Z dálky vypadá jako barevná velryba. Na širokém předním sedadle sedí tři cestující. To bylo vše, co stačila silniční kontrola zaregistrovat. Příslušník podává vysílačkou hlášení o velkém autě, které překročilo povolenou rychlost. Za chvíli je vůz za městem. V plné rychlosti zatáčí na polní cestu. Vzápětí bez problému projede brodem řeky. 
     To není akční film, ale krátký snímek Šťastnou cestu – reklama na limuzínu Tatra 603. Navzdory tomu, že výroba tohoto vozu byla zahájena teprve v roce 1955, jeho původ sahá až do předválečného období, někdy do let 1933-1934. Právě tehdy si tvůrci automobilů povšimli vztahu aerodynamiky a dosahovaných rychlostí. Všechny plastické prvky, jako např. světlomety, byly umístěny do předních blatníků. Mezi aerodynamická auta, která se na evropském trhu objevila ve 30. letech, patřily mj. Adler Autobahn, Hanomag 1,3, Lux-Sport, Mercedes 170H, Volkswagen Kdf-wagen neboli slavný „brouk“ a právě Tatra T77.

Osm válců
Byl to obrovský, pět metrů dlouhý vůz se vzduchem chlazeným vidlicovým osmiválcem vzadu, přesněji za zadní nápravou. Právě z Tatry T77 byla odvozena pohonná jednotka a projekt Tatry 603. Koncem 40. let dva inženýři z Kopřivnice Julius Mackerle a Jiří Klos pracovali na výrobě nového motoru, který měl pohánět budoucí moderní osobní vozy. Původně konstruktéři uvažovali o šestiválci, nakonec se však rozhodli pro zcela nové řešení vzduchem chlazeného osmiválcového motoru. Tento motor nazvaný T 603 umístili do závodního vozu Tatraplán a snažili se všemi způsoby propagovat vlastní značku. V roce 1950 se zrodil nový závodní vůz zvaný „monopost“ s typovým označením T 607.Kopřivnické monoposty se prosadily skvěle na Velké ceně ČSR – Bruno Sojka obsadil druhé místo, hned za Václavem Hovorkou jedoucím v Maserati 6CM. Motor T 603 byl osazen také do terénního vozu T 804 s pohonem čtyř kol, který se však nevyráběl sériově.

Tajné plány
Tvůrci T 603 se však svých snů o velkém osobním autě nevzdali. Přemýšleli o něm tak intenzivně, že se postupně na jejich rýsovacích prknech začaly objevovat skici nového vozu. Skupinu „anarchistů“ vedl architekt František Kardaus, který měl odvážné designérské nápady, a mimořádně pragmaticky založený konstruktér Vladimír Popelář. Vývoj nového automobilu nazvaného Valuta byl zahájen v roce 1952. Oficiálně však inženýři pracovali na tříosém trolejbusu Tatra T400. Pod tímto projektem ale byly na rýsovacích prknech skryty tajné náčrtky budoucí „šestsettrojky“. 
     V roce 1953 však nečekaně přichází rozhodnutí „shora“: vyprojektovat nový automobil. Měla to být reprezentativní limuzína podobná sovětskému vozu ZIM s osmiválcovým motorem chlazeným vzduchem o obsahu 3,6 litru. V lednu 1954 dostala kopřivnická automobilka zakázku na vývoj nového automobilu s termínem 1 roku – do 31. prosince. 
     Konstruktéři tedy měli necelých dvanáct měsíců na přípravu projektové dokumentace. Sáhli po skicách Valuty, které rozpracovali, a zanedlouho měli hotovou karosérii. Otázkou bylo, co udělat s motorem. V souladu s požadavkem měl být motor více než třiapůlitrový. Na tak velký motor doposud nikdo nepomýšlel, dokonce ani v tajných návrzích. Julius Mackerle naštěstí prokázal nápaditost a důvtip a v dokumentaci nazvané „Technická zpráva o konstrukci velkého osobního vozu Tatra“ původní zadání takticky obešel a napsal: „Poněvadž vývoj nového motoru trvá 4-5 let, bude pro první vozy použito vyvinutého motoru T 603 o obsahu 2,55 litru a výkonu asi 85 k.“  Je až k nevíře, že tak velké auto pohání „sotva“ 2,5 litrový motor.

Nic banálního
Nový automobil byl originální. V přední části přitahovaly pozornost tři horizontálně umístěné světlomety pod společným oválným krytem. Za děleným dvoudílným čelním sklem se prostíral prostorný šestimístný interiér s neděleným předním a zadním sedadlem, které bylo možno rozložit a pohodlně v autě přespat. Zadní dělené sklo volně pokračovalo zaoblenou kapotou, pod níž byl ukryt motor. 
     První čtyři prototypy Tatry 603 měly vzniknout do konce roku 1955 a prvních 70 exemplářů mělo být vyrobeno již v příštím roce. Ukázalo se však, že v primitivních podmínkách kopřivnických dílen není takové množství vozů možné vyrobit. V roce 1956 vzniklo pouhých 9 aut a všechna byla smontována ručně.  
    Neoficiální premiéra Tatry 603 se konala v zimě roku 1956 během konání zimní olympiády v Cortině d´Ampezzo. Jeden z prototypů totiž sloužil československé sportovní reprezentaci jako oficiální vůz. Byla to dobrá příležitost vyzkoušet možnosti šestsettrojky  na delší trase a v zimě. Tovární jezdec Jaroslav Pavelka o této cestě řekl: „…Spolucestující byli nadšeni rychlou a přitom bezpečnou jízdou našeho nového vozu i tím, že jsme předjížděli rychlé západní automobily, ať už jejich řidiči chtěli nebo nechtěli.“

Filmová hvězda
Nemusel to být obyčejný reklamní tah. Stačí si vzpomenout na výše zmiňovaný snímek Šťastnou cestu, abychom uvěřili, že Tatra 603 byla opravdu skvěle navržený vůz. Nejen po stránce technické, ale i po stránce estetické. Automobil se těšil velké oblibě nejen v politických kruzích, ale i ve světě filmu. Šestsettrojky vystupují např. ve filmu Kdo chce zabít Jesii? A ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!, tam je však jeden z vozů s promáčknutou střechou „utopen“ v rybníce. Ve francouzské komedii Fallait pas! Zase jedna tatra shoří.
   V roce 1955, kdy byla zahájena výroba Tatry 603, se objevily i koncepce jiných verzí karosérie. Jednou z nejzajímavějších byl mikrobus podobný tehdejšímu modelu Fiat Multipla a označovaný také jako T 707. Pravidelná sériová výroba šestsettrojky byla zahájena počátkem roku 1957 a montovaný vůz byl vybaven panoramatickým neděleným předním sklem a třídílným krytem předních světel. Vozy ročníku 1957 měly krátkou vodorovnou lištu na předním blatníku a rovnou lesklou lištu nad prahem, sahající od předních dveří po okraj zadního nárazníku. Přední kapotu zdobilo logo – okřídlená raketa s nápisem TATRA. Vůz byl poháněn motorem V8 o objemu 2545 cm³ a výkonu 95 koní, maximální rychlost dosahovala 160 km/h. Průměrná spotřeba činila kolem 13 l/100 km. Palivová nádrž o objemu 55 litrů byla umístěna vpředu, aby byla zachována rovnováha obou náprav.
  V roce 1961 byl navržen prototyp další verze označený T 2-603. Tato Tatra měla svou premiéru na brněnském veletrhu v září 1962. Byla opatřena novou přídí s širší maskou a dvěma dvojicemi kruhových světlometů. V zadní části se objevily zvětšené skupinové svítilny od nárazníku až po horní okraj zadního blatníku. Změněn byl rovněž interiér. Co se týče úprav pod kapotou – byl zmenšen objem motoru na 2472 cm³, ale současně byl zvýšen stupeň komprese z 6,5 na 8,2. Byla navržena také sortovní verze označená jako GT, u níž stupeň komprese činil dokonce 9,2. Od počátku výroby do konce 1964 bylo vyrobeno 6600 kusů T 2-603, z nichž bylo 1200 exportováno do zahraničí. Největším odběratelem byla NDR, ale také Polsko a Maďarsko, mezi další zájemce patřila Čína, SSSR a Bulharsko.

Poslední verze
Další modernizace proběhla roku 1965 – tehdy byla veřejnosti představena Tatra 3-603 se zvýšeným čelním sklem a širší maskou se světlomety vzdálenějšími od středu vozu. Od nového označení se ale upustilo a teprve v září 1967 byl oficiálně představen modernizovaný vůz pod názvem T 2-603 model 1968. Změny se opět týkaly předních světlometů – dvě dvojitá světla byla odsunuta dále od středu a mezi ně byl místo chromované dělící lišty umístěn emblém z loga Tatry a označení modelu.
    Na přední kapotě se objevil chromovaný ozdobný prvek ve tvaru písmena T a pro zadní kapotu byl charakteristický výrazný zaoblený výstupek nad poznávací značkou.Výroba Tatry 603 byla ukončena v roce 1975. Během 20 let bylo vyrobeno 20 442   kusů tohoto originálního vozu, který je v současnosti legendou a je ceněn sběrateli na celém světě.
    Dějiny šestsettrojky by nebyly úplné, kdybychom se nezmínili o prototypech. V roce 1961 byl v pobočce v Bratislavě vyroben mikrobus s označením T 603 MB a o rok později zde vznikl pick-up NP. Oba vozy měly motor V8 umístěný za přední nápravou. V Bratislavě vznikla v roce 1967 také Tatra 603 X s moderní karosérií, která mohla směle konkurovat největším výrobcům automobilů. Dalším prototypem je Tatra 603 A STW neboli kombi. Byla projektována jako sanitka.
   Za zmínku nepochybně stojí sportovní prototyp JK 2500 zkonstruovaný Júliem Kubinským. Nejprve svůj vůz testoval s motorem Alfa Romeo 2500, který byl později nahrazen motorem T 603 upraveným na jednoventilátorový s výdechem teplého vzduchu pod předním sklem. Poprvé byl elegantní a rychlí sportovní vůz (dosahoval 200 km/h) představen v Kopřivnici na jaře 1967. Tatru 603 nahradila Tatra 613 vyráběná od roku 1975.

Tento vůz v bílé barvě věnoval tehdejší prezident Ludvík Svoboda iránskému šáhovi Rezovi Páhlavímu a také kubánskému vůdci Fidelu Castrovi!!!


V roce 1962 získala kopřivnická automobilka zajímavý srovnávací vůz: americký Chevrolet Corvair poháněný vzadu uloženým vzduchem chlazeným plochým šestiválcem. V rámci soudružské pomoci jej ze svého vozového parku poskytl kubánský vůdce Fidel Castro, na oplátku dostal bílou Tatru 603 se speciální výbavou, včetně klimatizace nakoupené za dolary.