Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Taxíky světa

úvodní stránka

Volvo 144
Stockholm 1970

 

Technická data
Volvo 144 (1966-1974)
Motor: R4
Objem: 1.8 litrů
Výkon: 55 kW
Maximální rychlost: 193 km/h
Délka: 4,65 m
Hmotnost: 1.240 kg

 

V polovině šedesátých let dvacátého století reprezentoval značku Volvo ve své třídě rodinných automobilů střední třídy zastaralý model Amazon. V roce 1966 se k němu připojil modernější model Volvo 144, jímž započala nová série 140. Po další čtyři roky byly oba automobily vyráběny paralelně, avšak nakonec starší auto postoupilo místo svému nástupci.

 

Konzervativní řešení
Interier vozu Volvo 144 byl zcela odlišný než u modelu Amazon. Po technické stránce však čerpal z jeho řešení, zejména pokud jde o pohonný systém. Standardní verze automobilu zdědila po svém předchůdci čtyřválcový motor o objemu 1,8 l. Byla to zastaralá pohonná jednotka s rozvodem OHV. Motor spotřeboval mnoho paliva a nebyl příliš dynamický, na druhé straně se vyznačoval mimořádnou houževnatostí. Vozidla, jež jím byla vybavena, najezdila bez oprav až statisíce kilometrů. S motorem byla spojena čtyřstupňová manuální převodovka. Vůz byl ale revoluční v mnoha technických řešeních. Měl kotoučové brzdy na všech kolech, deformační zóny vpředu i vzadu, tříbodové bezpečnostní pásy a především celosvětově jako první disponoval dvouokruhovým brzdovým systémem, kdy při případné poruše jednoho okruhu stále brzdila alespoň tři kola.

 

Modernizace
Jak se nabídka série 140 rozšiřovala, dostal automobil v roce 1969 větší motor – čtyřválcový s objemem 2 l a šestiválcový s objemem 3 l (model 164). V roce 1971 firma sérii poněkud inovovala (například zavedením nové černé mřížky chladiče) a dvoulitrový motor automobilu vybavila systémem přímého vstřikování paliva od firmy Bosch. V roce 1972 nastala obměna interiéru vozidla. Začala se používat jiná povrchová úprava palubní desky a nové uspořádání přístrojů. O rok později byla provedena zásadní modernizace karoserie. Mřížka chladiče byla vyměněna za plastovou, zvětšily se směrovky a byl upraven design zadní části vozidla. Od základu byl změněn také přístrojový panel, kde byl nahrazen zastaralý páskový tachometr moderním kulatým ukazatelem.

 

Zdařilé modely
Automobily Volvo série 140 byla velmi houževnatá a spolehlivá vozidla, která posílila pozici švédské firmy coby producenta automobilů vysoké kvality. Do ukončení výroby v roce 1974 vzniklo více než 1,2 milionu exemplářů vozů Volvo série 140. Potom je v nabídce firmy vystřídal model 240.

 

Nový design
Pro automobily Volvo série 140 byla velmi příznačná hranatá karoserie. Tento design vyznačil směr rozvoje dalších modelů této firmy až do poloviny devadesátých let. Automobil byl nabízen ve třech typech karoserie: jako dvoudveřový nebo čtyřdveřový sedan (označený čísly 142 a 144) a jako pětidveřové kombi (145).

 

Názvy
Vozy Volvo série 140 jsou v historii firmy první modely označené třemi číslicemi, což bylo následně používáno dalších několik desetiletí. Jedná se o série 200, 300, 400, 700, 800 a 900. Druhá číslice označovala počet válců a třetí počet dveří u automobilu. Hned tak bylo jasné, že model 144 má 4 válce v motoru a 4 dveře. Teprve v polovině devadesátých let výrobce opustil tento systém a zavedl označení s písmeny S pro sedany, V pro verzi kombi, C pro kupé a kabriolety. Dvě číslice, které následovaly po písmenech, označovaly jednotlivé modely. Automobily typu SUV vyrobené touto švédskou firmou dostaly označení XC.

 

 

Zdroj: Časopis „Taxíky světa“ vydavatel AMERCOM SA, Polsko www.amercom.cz


Zdroj: Časopis „Taxíky světa“ vydavatel AMERCOM SA, Polsko www.amercom.cz