Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Víno a zdraví

úvodní stránka

Víno a zdraví

Hlavní předností vína, ač se to zdá paradoxem, je voda ve víně, která bezkonkurenčně obsahově ve víně převažuje, přičemž jde o precizní přírodní produkt. Dokázané jsou antioxidační vlastnosti látek ve víně, látek zabraňujícím tvorbě usazenin v kardiovaskulárním systému člověka a dalších jiných látek s příznivými účinky. Největším kladem konzumace vína je pravděpodobně rovněž životní styl milovníků vína, který je orientuje ke zdravé výživě, umírněnosti konzumace, celkové kultuře podávání vína a jídel, vedoucí k životu bez stresů, nebo alespoň jejich účinné eliminaci.

PITÍ MALÉHO MNOŽSTVÍ VÍNA ALKOHOLU SNIŽUJE RIZIKA SRDEČNÍHO INFARKTU

Po práci St. Legera, který ukázal, že pití vína snižuje úmrtnost na srdeční infarkt, více než šedesát dalších studií svědčí o tom, že mírná konzumace alkoholu skutečně snižuje riziko srdečního infarktu. Kromě toho byl ve více než osmdesáti experimentálních pracích sledován vliv konzumace alkoholu na hladinu lipidů, hemostatické faktory, krevní glukózu, inzulinovou rezistenci a na další faktory. Bohužel, podání alkoholu při srdečním infarktu nezlepší prokrvení srdečního svalu, protože nemá vasodilatační účinek na koronární artérie. Spíše se příznivě uplatní sedativní a analgetický účinek alkoholu. Již framinghamská studie ukázala, že na tom byli z hlediska úmrtnosti na srdeční infarkt jednoznačně lépe pijáci malého množství alkoholu než abstinenti. Konzumenti alkoholu měli až o 80 % méně srdečních infarktů než osoby, které nepily vůbec, nebo pouze nepatrné množství alkoholu. Při koronární angiografii byl již v roce 1982 zjištěn nepřímý vztah mezi množstvím vypitého alkoholu a ucpáním koronárních artérií jak u mužů, tak u žen. Ve stejném roce vyšla další práce, která rovněž ukázala menší počet uzávěrů koronárních artérií při pití 5,7 až 17,1 g alkoholu denně než při abstinenci. Studie o vlivu mírného pití alkoholu na srdeční infarkt u medicínských profesionálů proběhla ve Spojených státech. U celkem 51 000 zdravotníků klesalo riziko srdečního infarktu až na polovinu rizika u abstinentů při konzumaci více než 30 g alkoholu denně. Při spotřebě alkoholu větší než 50 g denně kleslo riziko srdečního infarktu až o téměř 60 %. Významnou roli hrála frekvence pití. Snížení rizika vzniku srdečního infarktu bylo větší u mužů, kteří pili častěji, než u těch, kteří konzumovali alkohol méně často, nebo dokonce pouze jednou týdně