Tomáš Martinovský
Tomáš Martinovský
motto: co se vleče, neuteče

Kultovní auta ČSSR

Zdroj:  www.kultovniauta.cz

Wartburg 311 cabrio

 

Technické údaje
Motor: dvoudobý, tříválcový, řadový o objemu 900 cm³
Max. rychlost: 115 km/h
Spotřeba paliva: 7,5 – 9,5 litrů na 100 km
Výkon: 37k/28kW
Hmotnost: pohotovostní – 1010 kg
Rozměry: délka – 4300 mm, šířka – 1510 mm, výška – 1450 mm, rozvor náprav – 2450 mm

 

WARTBURG bez střechy

Kabriolety byly symbolem buržoazního luxusu, proto je s podivem, že vláda NDR v 50. letech dala zelenou výrobě Wartburgu právě v této exkluzivní verzi.

 

Byl to elegantní vůz moderních oblých tvarů. Čtyřdveřová karoserie nabízela pohodlí čtyřem až pěti cestujícím. Motor o obsahu 900 cm³ umožňoval vozu získat slušnou rychlost. Původní karoserie byla údajně navržena předválečným projektantem, který pracoval pro BMW.

První Wartburg 311 z ověřovací série sjel z výrobní linky 18. října 1955. Nový automobil nahradil jiný eisenašský model – IFA F9, jehož konstrukce vycházela z předválečných projektů společnosti Auto Union, v 50. letech již západoněmeckých.

 

11 verzí „třistajedenáctky“

Wartburg 311 se vyráběl v 11 karosářských verzích, mimo jiné jako čtyřdveřový sedan (ten byl nejpopulárnější), třídveřové kombi nebo pětidvéřové campingové kombi. Nejelegantnější variantou byl ovšem dvoudvéřový kabriolet, který nesl tovární označení 311-2. Vyráběl se v letech 1956-1960, podle jiných zdrojů v letech 1956-1958. Zcela jistě však figuroval ještě v nabídce automobilky v roce 1959. Vůz se vyráběl na stejné podvozkové skupině jako ostatní modely. Poháněl ho tentýž motor: řadový tříválec o obsahu 900 cm³.

Souběžně s výrobou ověřovací série se rozběhla i reklamní kampaň na nový model. Přestože se kabrioletů vyrobilo pouze necelých 2670 kusů a sedanů zhruba 260000 čili desetkrát tolik, v reklamních prospektech byla favorizována verze Cabrio. Luxusní a moderní automobil se splývavými liniemi karoserie měl symbolizovat příchod nové poválečné éry a nové země – socialistické Německé demokratické republiky. Podíváme-li se na prospekty pozorněji, uvidíme na nich okouzlující vůz s moderně oblečeným cestujícím, kteří se zdraví se stařečkem pasoucím ovce. V pozadí je u vesnického stavení ještě starodávná studna. Toto spojení starého a nového nebylo náhodné. Mělo ilustrovat „novou dobu“. Na jedné straně moderní průmyslová současnost, na straně druhé předválečný, pomalý způsob života. Obrázek tak není jen reklamou na automobil, ale i na nový kvalitnější způsob života, který měl občanům zprostředkovat východoněmecký, potažmo socialistický stát.

„V kabrioletu se můžete radovat z jízdy s otevřenou nebo zavřenou střechou,“ hlásá dále reklamní brožura. V dobách, kdy se svět teprve otřepával z válečných ztrát, se obyčejní lidé nepídili po luxusu tak jako dnes. Proto byl kabriolet určen jen těm nejnáročnějším, řidičům, kteří chtěli „za volantem daleko více zážitků“. To bylo jasné každému, kdo si dovedl sám sebe představit za volantem kabrioletu moderního střihu, kterak se staženou střechou projíždí německou krajinou někde mezi Drážďanami a Karl-Marx-Stadtem.

Jízdu ve voze zpříjemňuje tiše praskající lampové rádio…Hesla z prospektů musela stimulovat představivost potencionálních kupců. Lidé přece potřebovali trochu odpočinku po těžké práci ku prospěchu nové republiky.

 

Zdánlivě malý, a přece velký

Ačkoli se jednalo o dvoudveřovou karoserii, uvnitř byl automobil poměrně prostorný. Dlouhé dveře umožnily cestujícím vzadu pohodlně nasedat i vysedat. Také vybavení bylo nadstandardní. Spolucestující vpředu i vzadu si mohli opřít ruce o opěrky, po bocích předních sedadel byly navíc popelníky.Rezervní kolo se nacházelo v kufru osvětleném lampičkou. Zavazadlový prostor se otvíral dálkově z kabiny – stačilo jen zatáhnout za páčku po levé straně řidiče.

První exempláře modelu 311 z let 1956 – 1958, mimo jiné i verze Cabrio, měly palubní desku vyloženou dřevem a sedadla potažená kůží. Tyto prvky vycházely z předválečných  luxusních automobilů. Také barevné logo se siluetou hradu Wartburg umístěné na přední masce i na víku nad zavazadlovým prostorem najdeme jen na exemplářích z prvních dvou let výroby. Modely 311 první generace lze také poznat podle charakteristické přední masky s tzv. fischgrillem. Byly to v podstatě tři chromované lišty, které byly na koncích spojeny a uprostřed předěleny svislou příčkou. Potřeboval-li se řidič dostat k motoru, mohl tento „fischgrill“ sklopit. Po modernizaci jej nahradila klasická chromovaná mřížka, která se v jedné třetině lomila.

Výrobcem byla zdůrazňována vysoká kvalita motoru, jeho skvělé výkony a skutečnost, že se skládal jen ze sedmi pohyblivých částí. To mělo svědčit o jeho spolehlivosti dokonce i během delších cest. Wartburg  Fabrik byl propagován – ovšemže ne přímo – jako východoněmecký ekvivalent automobilů vyrobených speciálně s myšlenkou na cestování a turistiku – Gran Turismo. Dnes takové srovnání může na tváři vyvolat shovívavý úsměv, protože na Západě už tuto roli plnily drahé sportovní vozy s motory o obsahu 2000 nebo dokonce 3000 cm³. Východoněmecký kabriolet se s nimi v tomto směru nemohl vůbec srovnávat – se svými 900cm³ podával jen zlomek výkonu. Neznamená to však, že Wartburg 311 Cabrio byl horší než ony vozy. Měl zaoblenou karoserii, což bylo v 50. letech velmi elegantní a působilo to vyváženě. Výlisky zadních blatníků, které vypadají jako křídla, dodávají vozu dynamický vzhled a plynule přecházejí do zadních světel.

311-2 vypadá atraktivně se staženou i zataženou střechou. Její mechanismus byl pravděpodobně převzat z konstrukce předválečného kabrioletu DKW. Střecha se stahuje i zatahuje ručně. Kabriolet byl nabízen minimálně ve třech dvoubarevných verzích, které byly tehdy velmi moderní:

 

  • v tmavočervené se šedou
  • v světlozelenou s okrovou
  • v ocelově šedé s bílou

 

Byl to opravdu krásný vůz, se kterým se člověk měl chuť vypravit na dalekou cestu. A nemusela být nutně úmorná a každou chvíli přerušovaná nějakou poruchou.

 

Krásná a nedostupná

Mnohem horší to už bylo s dostupností těchto vozů. V socialistických zemích se kabriolety mohly dostat do rukou jen těch „zasloužilých“, ačkoli byly propagovány jako automobily pro nižší střední třídu. Američané to měli jednodušší, ti si ho mohli jednoduše koupit v autosalonu. Ó ano! Wartburg 311, mezi nimi i kabriolety, se vyvážely do USA. Prodával je Willy Witkin z Los Angeles. Jeho autosalon sídlil na adrese Washington Boulevard 2400. V USA se oridalo 1215 exemplářů Wartburgu 311. Kabriolet stál tehdy 2315 dolarů, zatímco sedan z roku 1959 se dal pořídit za 1995 dolarů.

V Československém časopise Svět motorů z roku 1958 se můžeme dočíst, že „třistajedenáctky“ se vyvážely i do JAR. Nebyla to tak úplně pravda. Nebyly tam totiž vyváženy oficiálně. NDR „naoko“ neudržovala styky se zemí, kde vládl apartheid. Svůj způsob, jak obejít politicko-hospodářské zakázky si však našla. Využila k tomu belgického prostředníka – firmu Pierreux, která za socialistickou zemi s JAR čile obchodovala.

Nejextravagantnější variantou Wartburgu 311 byl prototyp Bellevue, který se veřejnosti představil na veletrhu v Lipsku v září 1957. Měl karoserii typu landaulet, jež se používala u těch nejdražších a nejluxusnějších automobilů. Část střechy nad předními sedadly byla pevná a prosklená. Druhá část nad zadními sedadly byla shrnovací plátěná. Tento prototyp byl ozdobou autosalonů a získal skvělé recenze od novinářů, prodejců, ale do výroby nebyl nikdy zařazen. Této exkluzivní verze se tedy nakonec vyrobilo jen několik málo kusů. Na našich ulicích nebo na srazech veteránů ještě lze narazit na Wartburg 311 ve verzi sedan, kombi nebo camping. S kabrioletem 311-2 je to už horší. A když se u nás objeví, jako například na srazu Wartburgů 311/312 v Kolíně v roce 2009, tak ho hned někdo ukradne. Inu, o krásná stará auta je zájem i dnes.